Byla oslava?
Tým mi připravil krásnou oslavu, zpívali mi, měli jsme i hosty, přišla Rakušanka Niki Hospová, se kterou často trénuji. Dostala jsem dort, ale je tak obrovský, že i hosté penzionu ho dostanou k večeři jako dezert.
Jaký dárek byste si chtěla nadělit v závodech?
Já jsem šťastná už za to, že tady můžu být. Vítězstvím pro mě bylo, když jsem mohla stát na startu prvního pohárového slalomu v Levi a konkurovat závodnicím ve třicítce.
Ale třicítka není váš cíl, ne?
Mistrovství světa je vždycky velkým otazníkem, nervy tady fungují a všechno je otevřené. Možné je všechno - od pětky po umístění kolem 25. místa. Nemám danou žádnou hranici mezi spokojeností a nespokojeností. Chtěla bych předvést to, co teď umím, a když se mi to povede, vím, že můžu být rychlá.
Ve čtvrtek nastoupíte do obřího slalomu. Tak to bylo v plánu od začátku?
Obřák je letos velký otazník, ani nevím, jaké budu mít číslo. Ale dlouho jsme se nerozhodovali, sil mám dost. Technicky jsem na tom sice zatím líp ve slalomu než v obřáku, ale ráda pojedu a v sobotním slalomu aspoň budu vědět, do čeho jdu. Budu se snažit soustředit, dobře sjet z kopce a výsledek se pak ukáže sám.
Sedí vám slalomový svah?
Původně na začátku sezony to vypadalo, že pojedeme na stejné trati jako muži a to by byl velice obtížný závod. Ten hank je těžký i pro chlapy, vypadá hodně ledový, je strmý. Nakonec se to ale přehodilo, jedeme na stejné sjezdovce, kde se jelo loni finále Světového poháru. Sjezdovka je příjemná, nahoře prudší, postupně se zmírňuje a spodní polovina je hodně po rovině. Slalom se sice na první pohled nezdá úplně těžký, ale shodli jsme se s trenérem, že na lehkých sjezdovkách je nejtěžší zajet dobrý čas a být nejrychlejší. Na takových kopcích totiž umí velmi mnoho závodnic.
Jak se po letních problémech cítíte?
Nevím, jestli stoprocentně, ale velmi dobře určitě. Samozřejmě síla v některých fázích tréninku chybí, ale to je přirozené po tom, čím jsem v létě prošla. Pokud ne sil, tak energie mám dost.
Trenér tvrdil, že po všech těch potížích tady můžete jenom vyhrát.
Ano, sezona je celá velmi specifická, vůbec nemusela být. Tlak opravdu žádný necítím, jedině pokud si ho nevytvořím já sama, že bych od sebe očekávala víc, než co je možné. A to by byla chyba. Sezona je ideální na zkoušení nových věcí a můžu jezdit velmi uvolněně.
Ale srdce závodníka ve vás bije, ne? Ondřej Bank byl taky po operaci a mířil hodně vysoko.
To je vlastnost nás závodníků, chceme za každou cenu být vepředu. Když se cítíme dobře v tréninku nebo po super výsledku, jako byl ten z Flachau, máme pocit, že můžeme být vepředu. Chci tam být, chci se tlačit, ale žádný schod se nedá na cestě vzhůru přeskočit. Musím si všechno projít postupně.
