2009, 2010 a 2012. Chrudimský Lukáš Rešetár byl v neděli v pražském Žofíně již potřetí vyhlášen futsalistou roku.
Stalo se tak během reprezentačního soustředění, které vyvrcholí dnes a zítra utkáními proti bronzovému celku z posledního mistrovství světa v Thajsku: Itálii. V něm český národní tým otestuje svoje síly před kvalifikací na evropský šampionát. "Důležitá nebude ani tak výhra, jako předvedená hra," říká Rešetár.
Trofej pro futsalistu roku jste vyhrál po roční pauze, loni vám ji "vyfoukl" spoluhráč Roman Mareš. Troufnete si odhadnout, čím jste ho tentokrát v anketě předběhl?
Těžko říct sehrálo v tom, myslím, roli, že nejel na poslední mistrovství světa. Tam by byl na očích a víc by se o něm mluvilo. Je to však jen moje domněnka. Výkony jsme podávali podobné, takže se nedalo dopředu soudit, kdo to nakonec bude.
Od soboty se s reprezentací připravujete na utkání proti Italům v Kladně. Stihl jste si cenu v paláci na Žofíně osobně vyzvednout?
Ano. Ten galavečer byl v rámci srazu, účast na něm byla dobrovolná.
Titul jste v kariéře získal již potřetí. Má to pro vás pořád ten samý význam?
Vážím si toho, přece jen je to ohodnocení výkonů těmi, kteří se kolem futsalu pohybují. Ten první mě asi, pravda, těšil víc, protože jsem ho vůbec nečekal. Ale i teď je to příjemné, v žádném případě nechci ty další dávat někam na stranu.
Kolik tréninků v Kladně jste zatím měli?
V sobotu jeden, v neděli taky, protože pak byl galavečer a v pondělí dva. V úterý bude nejspíš jen předzápasový.
Na jaře se máte vrátit do sestavy pardubického fotbalového týmu, kterému již začala příprava. Jste s trenérem Svědíkem s ohledem na futsalovou reprezentaci domluvený na úlevách?
Řešíme to vždycky z týdne na týden, operativně. Já jsem věděl, že ten první týden přípravy budu mimo, takže jsem absolvoval jenom ten úplně první trénink.
Itálie je vůbec nejčastějším protivníkem Česka v historii. Vzpomenete si, kolikrát jste proti ní sám hrál?
Na mistrovství Evropy v Maďarsku, pak dvojzápas u nich, v Brazílii na Grand Prix... Tak čtyři nebo pět zápasů.
Neporazili jste ji již jedenáct let. Motivace vám chybět nebude.
Ta bude určitě, zvlášť, když to trvá už tak dlouho. Důležitá ovšem nebude ani tak výhra, jako předvedená hra. Je to příprava na březnovou kvalifikaci, bude se zkoušet, trenér bude prohazovat čtyřky... Místy bude vidět nesehranost.
Dá se Itálie přirovnat k některému z vašich soupeřů z mistrovství světa v Thajsku? Třeba k Rusům?
Každý tým téhle úrovně má svůj styl; Italové jsou perfektní v defenzivě. V tom se možná těm Rusům trochu blíží.
Do týmu se vracejí vaši spoluhráči z klubu bratři Marešové. Máte z toho radost?
To mám, jsou to vynikající futsalisté a hru mohou pozvednout. Je to super i do party.
