Dají se tatranské bikové etapy přirovnat k něčemu, co jste zažil na silničním kole?
Podle mě k hodně těžkým etapám na velkých závodech. Sobotní etapa bude na 5 hodin a se 4200 metry převýšení. Na silničním kole při takové etapě jedete třeba dvě hodiny někde v údolí v balíku a pak se začne závodit. Na horském kole se jede pořád skoro doraz. Takže pět hodin v Tatrách na biku se rovná sedmi hodinám na silničním kole při alpské etapě. A navíc na biku nejsou ani sjezdy odpočinek, občas musíte něco sbíhat, často je to hodně drncavé. Stojí to tak mnohem víc sil.
Co vás na tomhle trápení ještě přitahuje?
Taková ta věčná touha zkoušet se. Ty stavy, kdy člověk leží zgumovaný v cíli s tím smíšeným pocitem, že si říkáte: Už nikdy - a přitom víte, že to bylo vlastně i příjemné.
Mix vyčerpání, euforie a adrenalinu?
Tak. A možná ještě sebeukájení. Kromě toho já mám rád etapáky, i v profíkách na silnici jsem jezdil skoro jen etapáky. Na jednorázovky jsem se moc necpal a ani mi tolik nešly. Takže ač můj trénink teď není moc intenzivní, v etapácích se cítím líp než konkurence. Líbí se mi ten pocit, že po těžké etapě se musíte i druhý a třetí den připravit znovu na závod.
Horal TourBikový maraton Horal, jehož centrem je podtatranské městečko Svit, patří na Slovensku k nejstarším a zároveň i kultovním maratonům, který je zařazen i do mezinárodní série Inter Mountain Series. Z něj se vyvinul také třídenní etapový závod Horal Tour. Začne v pátek 9. srpna etapou ze Svitu na Štrbské Pleso, následuje sobotní etapou přes Královu holu (1946 m) s převýšením 4200 metrů a skončí crosscountry závodem na technickém okruhu v pohoří Kozie chrbty. Zároveň se však ve Svitu uskuteční v sobotu 10. srpna i několik typů jednorázových závodů pro různé skupiny bikerů. Od téměř extremní HORAL KREJZI (130 km) přes HORAL LEJZI (72 km) a HORAL SENZI (42km) až po rekreační HORAL ÍZI (28km) a trasu HORAL DEJZI (17 km) pro rodiče s dětmi. |
Vidíte v etapových závodech na horských kolech budoucnost i v Česku?
Loni jsem vyhrál a letos dojel čtvrtý na české MTB Trilogy. Tam startoval i Nico Pfitzenmaier, co vyhrál etapu na slavném bikovém závodě Cape Epic, a ten prohlásil, že tady jsou i těžší etapy než na Cape Epic. Při MTB Trilogy byl vážně obtížný terén na bikování a hodně se běhalo. V Tatrách to bude především otázka hodně velkého převýšení, které u nás nikdo nevyčaruje.
Nejde jen o etapový závod, pro příchozí je otevřen i sobotní blok rámcových závodů. Takže to je pro české hobby bikery i pozvánka na zajímavý víkend?
Určitě je to pozvánka pro někoho, kdo chce strávit pěkný víkend v Tatrách. Nemusí jet celý etapák, může odjet třeba jen jeden ze sobotních závodů. Se mnou měla jet i manželka, ale má bohužel ze závodu zlomenou kostrč. Jinak by se v pátek šla projít po horách a v sobotu by si zajela závod.
Kolik lidí z vašeho týmu Toyota Dolák do Tater berete?
Jedeme tam čtyři a věřím, že nejméně tři by měli promluvit do pořadí ve své kategorii i celkově. I když konkurence nebude jen česko-slovenská, ale i z dalších zemí.
A váš cíl?
Já bych tam chtěl zajet co nejlíp, to znamená poprat se o vítězství ve své věkové kategorii, ale i dopadnout dobře celkově. Když by mi to sedlo, tak do 5. místa. I když je pravda, že víc než na výkonnost sázím na zkušenosti.
Kolik toho nyní natrénujete?
Málo. Jsem tak na polovičním objemu oproti dobám, kdy jsem jezdíval. Tehdy to bylo zhruba 25 000 kilometrů za rok, teď budu na konci roku na 12 tisících a budu rád. Když to kombinujete s prací, je to dost těžké. Třeba v úterý jsem najel stovku kiláků tím, že jsem objížděl velkosklady a sháněl nějaké zboží. Hodně mých tréninků je jakoby služebních.
