Stáj, která je farmou prvodivizní stáje Omega Pharma-QuickStep a zaměřuje se v drtivé většině na cyklisty do 23 let, dosáhla letos na 16 vítězství, z nichž čeští cyklisté Hirt a Hník obstarali pět. „Ne všude se podařilo splnit, co jsme chtěli, ale většinou ano,“ říká Padrnos.
Jak se vám zatím práce sportovního ředitele zamlouvá?
Nemám ještě v této roli tolik zkušeností, ale taktické i jiné zákonitosti se od doby, co jsem sám závodil na kole, moc nezměnily. Samozřejmě mě těší, že mé rady dokáží realizovat i kluci z kategorie do 23 let. Nepovede se to vždy na první pokus, ale kluci se učí, a je vidět, že tenhle projekt smysl má.
Umíte se na ně i rozčílit?
Šlo by to i více. (usměje se) Jezdíme závody, kde se nesmí používat vysílačky. Než dojedu v týmovém autě do cíle, tak kolikrát vychladnu a pak to beru s klidnější hlavou. Umím se rozčílit, to ano. Kdybych měl během závodu vysílačku, určitě by to bylo ostřejší a peprnější než po něm. Ale sám jsem se naučil, že není dobré vše řešit okamžitě po dojezdu. Nechávám si tak hodinku odstup a pak teprve v autobuse a na hotelu uděláme mítink a probereme vše podstatné, abychom k tomu už přistupovali bez emocí.
Platil jste vždy za flegmatika. Představa, jak zvedáte hlas, je poněkud složitá.
Tak možná se člověk mění... Když však kluci dělají, co mají, je vše v pohodě. Jindy, pokud odjede skupina a my tam nikoho nemáme, tak to jednou můžu přejít, ale pokud se to stane podruhé, už i klidnější člověk, jako jsem já, umí zvýšit hlas. I když se to nestává moc často.
Co jste se naopak při nové profesi naučil?
Komunikovat s klukama. Jsou tu sice závodníci do 23 let, ale z několika národností. Každý je jiný. A každá národnost své mladé trochu jinak vychovává. To umění komunikace s klukama byl pro mě největší posun. A pak se samozřejmě učím co nejlépe číst závod.
Společnou týmovou řečí je angličtina?
Ano, angličtina.
Patrick Lefevere údajně dal René Andrlemu po minulé sezoně pokyn, ať více pracuje na tom, aby jezdci při příchodu z Etixxu do prvodivizní Omegy byli výborně připravení i jazykově.
Vím přesně, koho měl na mysli. Ale na druhou stranu, když dostaneme do rukou závodníka, který mluví jen svojí rodnou řečí, tak s ním během jednoho roku neuděláme zázrak, aby živě komunikoval a ještě třeba vykládal vtipy v jiné řeči. Přesto se nestalo, aby od nás šel nahoru závodník nepřipraven, aby nevěděl, jak ve skupině fungovat a komunikovat.
V Etixxu jste na „částečný“ úvazek pracoval už loni, kdy za tým jezdili i Petr Vakoč a Julien Alaphilippe. Takže letos jste asi s potěšením sledoval, jak se v Omeze chytli, že?
O Alaphilippovi jsme věděli, že bude výborný, předpoklady k tomu měl. Mě osobně ale hodně těší Vakoč, se kterým jsem jel loni Kolem Slovenska, povedlo se nám tam tehdy vyhrát a od té doby dělá cenné výsledky. Jsem rád, že jsem osobně byl u jeho prvního tak povedeného závodu.
René Andrle o Vakočovi po minulé sezoně tvrdil, že ho neumí pevně zařadit, protože to není ani vrchař, ani sprinter, ani časovkář - ale že je prostě dobrý. Jak byste ho charakterizoval vy?
To ukáže až čas, kam se zařadí. Musí si v profipelotonu najít svoji parketu. Na závodě Kolem Polska prokázal, že umí úniky, to znamená že v závodech je agresivní a dokáže v úniku i vydržet. Umí také zaspurtovat z menší skupiny. Ale René má pravdu, že ho přesně charakterizovat zatím nejde. Čistokrevným vrchařem není, nebude ani sprinterem jako Bouhanni nebo Kittel. A na časovce pracuje, pořád ji zlepšuje, ale ještě mu v ní něco chybí. Je to však stále velmi mladý závodník a co doposud dokázal, je ohromující.
Kdo by ho z letošní sestavy Etixxu mohl v příští sezoně nejspíše následovat a prosadit se i na elitních závodech?
Lukasz Wisniowski (nová posila Omegy) dokázal v Normandii i Ardenách, že by mohl být výborným typem na jednorázové akce, takové ty těžké závody nahoru-dolů.
A co Češi Hník a Hirt, kteří míří do druhodivizních stájí?
Honza Hirt je výborný vrchař. Jel jsem s ním závod Kolem Alsaska, kde byl v nejtěžší etapě dojet až 100 metrů před cílem a i tak skončil čtvrtý. On tím čistokrevným vrchařem je a v poslední době jsme zapracovali i na jeho časovce. V budoucnu ho vidím v kategorii závodů Grand Tour, ty jsou podle mě jeho osudem, pokud půjde v jeho kariéře vše ideálně. Hník mi přijde univerzálnější, dokáže být úspěšný i v menších závodech, má úžasnou výbušnost v posledním kopci a umí zaspurtovat. Ten bude sbírat vítězné vavříny, ale zatím nedokážu říct, zda i na těch velkých etapových závodech.
