Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tři medaile jako v Soči? To by bylo nádherné, zasnil se Moravec

Biatlonista Ondřej Moravec se raduje v cíli vytrvalostního závodu na MS v Kontiolahti. | foto: Český biatlon, Petr Slavík

12 2015
Kontiolahti (Od našeho zpravodaje) - „Bramborová“ umístění už ho začínala v hlavě strašit. Na minulém mistrovství světa v Česku byl biatlonista Ondřej Moravec čtvrtý dvakrát. A ve čtvrtečním vytrvalostním závodě leccos nahrávalo podobnému scénáři. Po doběhu byl Moravec sice třetí, jenže řada dalších závodníků se ještě na jeho umístění tlačila... Nepředstihl ho ale už nikdo. „To by mě hrozně mrzelo,“ řekl.

Po třech medailích z olympiády tak už má 30letý biatlonista i tři medaile z mistrovství světa - jednu ze smíšené štafety z domácího šampionátu v roce 2013 a dvě z toho letošního ve Finsku. A tato je konečně i z individuálního závodu. 

„Konečně se to povedlo,“ radoval se. „Závod na dvacet kilometrů jsem ještě nikdy nedotáhl do pozice v top trojce, takže super.“

Zároveň dumal, jak blízko byl výhře. „Je to pořád kdyby. Jedna rána vedle.... To jsem měl ale už tolikrát. Jsem strašně spokojenej a rád, že to takhle dopadlo,“ vykládal.

Čím jste to prokletí čtvrtých míst zlomil?
To nevím. Kdybych tohle uměl, tak to udělám pokaždé.

Dvakrát jste si už ve vytrvalostním závodě na šampionátu odstřelil zlato - v Novém Městě 2013 na poslední položce, ale i v Ruhpoldingu 2012. Vybavilo se vám to?
V Ruhpoldingu jsem měl dvě trestné minuty a byl jsem dvanáctý, ale s jednou bych to vyhrál. V Novém Městě to bylo na poslední položce, takže pro mě byly dvacky zakleté a jsem rád, že se to konečně povedlo. Člověk nikdy neví, jestli to s jednou chybou bude stačit. Záleží, jak se to povede ostatním a jsem rád, že ta jedna chyba dneska stačila na stupně vítězů.

Už v roce 2005 jste byl ve vytrvalostním závodu právě v Kontiolahti druhý na MS juniorů. Vzpomínáte?
Vyhrál támhle kolega (Svendsen). Takové věci se stávají. Vždycky když se mě někdo zeptá, jestli mám rád Kontiolahti, tak řeknu, že ne, ale je vidět, že výsledky tady mám dobré. Není to spojené s tím, že se mi tady ne úplně líbí, ale jsem rád, že výsledky jsou, jaké jsou.

Vezmete teď areál Kontiolahti na milost?
Ne, v žádném případě ne.

Pomohly vám nyní zkušenosti s pohlídáním poslední střelecké položky?
Zkušeností už mám poměrně dost. Když se podívám v týmu, jak jsem starý a kolik jsem toho zažil, tak jenom Boušek toho má víc za sebou. Zkušenosti mám velký a je to o tom, v jakém jsem psychickém rozpoložení, jak jsem schopný se koncentrovat. Čím víckrát si tím člověk projde, tím je to pak jednodušší. Už jsem to zažil tolikrát, že to stačí bohatě na to, abych to zvládl. Ale ne vždy se to povede. Čím častěji to bude, tím líp.

V posledním kole jste stáhnul náskok Simona Fourcada. Jaký jste měl přehled o časových rozestupech?
Na začátku kola mi hlásili, že jsem dvě vteřiny sjel. Říkal jsem si, že 12 vteřin je fakt hodně. A na konci stoupání Mára (trenér mužů Marek Lejsek - pozn. red.) říkal, že jsem devět desetin před ním. To mě nakoplo a najel jsem na něj dalších pět sekund. Finiš jsem měl dobrý a on hodně ztratil. Viděl jsem ho, jak jede do cíle a nevypadal nejrychleji.

Když jste byl v cíli třetí a čekal, napadlo vás, jestli se vám nestane něco jako ve středu Gabriele Soukalové? Jestli nepřijede překvapení jako nečekaná ženská vítězka Jurlovová?
Stát se to mohlo. Volkova jsem se úplně nebál, ale Peiffer mě ohrozit mohl. Až na konci dal dvojku. Na druhou stranu jsem věděl, že to poslední kolo jsem jel velice slušně a člověk může jen čekat. Co mu zbývá.

Biatlonista Ondřej Moravec si jede pro bronz ve vytrvalostním závodě na MS v Kontiolahti.
Biatlonista Ondřej Moravec se raduje v cíli vytrvalostního závodu na MS v Kontiolahti.

FINIŠ - A RADOST. V cíli sice Ondřej Moravec ještě nevěděl, jestli bude mít medaili, přesto už slavil.

Bratři Fourcadové mohli být jako Tarjei a Johannes Bö v sobotním sprintu - oba na stupních vítězů. Co říkal Martin na to, že jste Simona o „bednu“ připravil?
Nic mi neříkal, ale Simonovi jsem se omluvil. Ten byl zklamaný. On o tom i mluvil, že to byl jejich cíl, být společně na pódiu. Na svěťáku se jim to už povedlo, ale na mistrovství světa je to něco jiného. Bohužel.

Bohužel pro něj...
Přesně tak, já bych neměnil. Já jsem tady od toho, abych porazil co nejvíc lidí. A jestli je to Fourcade nebo Pepa, tak to je úplně jedno.

Zatím máte z Kontiolahti dvě medaile. Bylo by hezké mít tři jako v Soči, že?
Bylo by to nádherné. Myslím si, že jakákoliv další medaile by byla velký úspěch. Ale reálně to ve štafetách bude extra těžké, super těžké. Nechci říkat nemožné, ale těžké. Na druhou stranu jsme tady ve slušné formě, Křupas (Tomáš Krupčík) byl 26., což je super. Štafetu sice asi určitě pojede Bimbas (Michal Krčmář), v Oslu předvedl, že je schopný jet s kýmkoliv. Tým máme konkurenceschopný, to bezpochyby, ale jsou tu tři čtyři týmy, které mají ten tým reálně asi silnější, takže v téhle disciplíně bude medaile viset hodně vysoko.

A v závodu s hromadným startem?
Tam to bude úplně stejné. I když tam ta šance je asi o něco větší, když se dobře zastřílí.

Už v cíli jste předvedl triumfální gesto. Jak vás to napadlo?
V tu chvíli jsem byl rád, že neskončím čtvrtý, pokud by mě tedy už nikdo nepředjel. To už by mě hrozně mrzelo, potřetí být čtvrtý na mistrovství světa, ve dvou po sobě jdoucích mistrovstvích. To bych asi nebyl už úplně rád, takže hlavně kvůli tomu jsem dělal tohle gesto, že jsem se posunul alespoň o to jedno místo.

Autor:


Témata: Ondřej Moravec




Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze