Znovu je v Beaver Creeku. Tam, kde jej jako jednoho z favoritů při sjezdu do superkombinace v rámci mistrovství světa začátkem února postihl hrůzostrašný pád. Špičkový sjezdař Ondřej Bank se však časem zotavil natolik, že před týdnem v kanadském Lake Louise vstoupil do další sezony Světového poháru.
„Pořád mám trošičku obavy z levé nohy, kotník pobolívá. Ale zlepšuje se to,“ hlásil pětatřicetiletý lyžař ve čtvrtek z amerického střediska, kde v pátek dokončil sjezd elitního seriálu na 38. místě.
Ve středu a ve čtvrtek jste absolvoval tréninky. Pořád jste byl opatrný jako o týden dříve v Lake Louise?
První trénink nebyl nic moc, osahával jsem si trať. Ve čtvrtek už to bylo lepší, i když jsem v závěru z trati vyjel. Ale na posledním mezičase jsem byl šestadvacátý, což byl posun nahoru. Sice pořád trošku bojuju s kotníkem, ale už jsem spokojenější.
Psychický problém s návratem do Beaver Creeku nemáte?
Úplně to říct nemůžu. Ale pomáhá mi skutečnost, že jsem zdejší kopec měl vždycky rád, pokaždé se mi tady jezdilo dobře. Nicméně kotník pobolívá, takže jsem víc vystresovaný z levé nohy než z trati. Na nohu myslím pořád.
Jak vás v Lake Louise a teď v Beaver Creeku přivítali soupeři?
Dávali najevo, jak jsou rádi, že jsem zase zpátky. A taky říkali, ať jsem v pohodě a nehrotím to, ať hned nejezdím stopadesátkou. Jsou na mě hodní... (smích)
A budete to hrotit?
Určitě ne, ale jsem tady kvůli závodům. Noha ještě není úplně ideální, ale ve čtvrtek držela dobře. Jak to ještě trochu bolí, tak hlava nedovolovala kotník pořádně zatížit. Čekám, až dostane impulz, že noha funguje na sto procent. Zabere to nějaký čas, ale pro mě důležité závody, Wengen a Kitzbühel, jsou až v lednu. Tam snad už budu myslet jen na to, jak být co nejrychlejší.
Je těžké zahánět myšlenky na únorový pád?
Spíš se snažím řešit skutečnost, že riziko je při každém sjezdu – tak k tomu přistupuju. Proto jsem při středečním tréninku před skokem přibrzdil a nejel tam bezhlavě.
Český lyžar Ondřej Bank na trati v Lake Louise
Ze zářijového soustředění v chilských horách jste hlásil, že noha je lepší a lepší a do sezony půjdete naplno. Zaskočilo vás, že to tak úplně nejde?
Je pravda, že jsem si představoval, jak všechno půjde rychleji. A jak si budu s dobrým startovním číslem užívat závody. Takže jsem byl překvapený, rozhodně ne nadšený. Teď už vím, že kotník bývá patálie na delší čas, ale taky vím, že musím být trpělivý, protože se to vyplácí. Vždyť třeba po zlomeninách z Kitzbühelu v roce 2008 jsem čekal na návrat rok a půl.
Asi je zbytečné ptát se, jak moc vás záležitost s kotníkem mrzí...
Už jsem zvyklý – moje kariéra měla vždycky nějaké překážky, málokdy šlo všechno hladce. Takže víc hledám pozitiva. Jsem rád, že můžu být na zdravém vzduchu a lyžovat.
Jak o kotník pečujete? Zábaly, led, masáže, cvičení?
Jo, to všechno kombinuju. V různých podobách to dělám dvakrát denně, aby se kotník dostal co nejrychleji do formy. Pak ještě musím přesvědčit hlavu, aby ho začala používat naplno, abych ho nešetřil. Nikdy jsem problémy s kotníkem neměl, tudíž jsem nevěděl, jaká to má úskalí. K čemu všemu je takový kloub náchylný. Kryštof Krýzl mi říkal, že když laboroval s kotníkem, jezdil pod prášky. Ale to nechci, to rozhodně nemusím.
Nedávno jste se dohodl na spolupráci s Kristianem Ghedinou. Už jste něco podnikli?
Všechno spolu probereme před Vánocemi při závodech ve Val Gardeně. Doufám, že v té době už bude kotník v takové pohodě, že všechno půjde dělat opravdu naplno. Abychom mohli řešit, jak ubrat setiny, a neřešili desetiny ztracené kvůli noze.
V čem vám má italská legenda pomoci?
V taktice při klasických sjezdech, které jsou většinou pořád stejné, historicky stejné. Každý z nich má klíčová místa. Sám jsem zvědavý, co nám může přinést.
Jaká je tedy cesta dál? Zatěžovat nohu víc a víc, aby si zvykala na extrémní zatížení?
Přesně tak, extrémní zatížení jí chybělo. Teď už jen doufám, že to půjde co nejdřív.
Ještě před dvěma měsíci jste si nebyl jistý, jestli bude tato sezona vaší poslední. Víte už v současné době víc?
Je to pravděpodobné, ale teď to neřeším.
Podívejte se na únorový pád Ondřeje Banka v Beaver Creeku:
