Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Našim atletům pražský šampionát závidím, říká mistryně světa Formanová

Běžkyně Ludmila Formanová se českou vlajkou kolem ramen po vítězství na Mistrovství světa v atletice v Seville. (25. srpna 1999) | foto: Herbert SlavíkMF DNES

3 2015
Loni oslavila čtyřicetiny, ale kondici má stále lepší než mnohé dvacátnice. K narozeninám si darovala maraton a teď se těší, jak bude v O2 areně povzbuzovat atletické kolegy. „V hale jsem běhala ráda,“ vzpomíná halová mistryně Evropy z roku 1998, světová šampionka v běhu na 800 metrů Ludmila Formanová.

Jak se z půlkařky stane maratonkyně?
I když už nezávodím, běhám asi třikrát týdně. Vždy jsem si říkala, že bych jednou chtěla běžet maraton, tak jsem si loni řekla, že už bych mohla. Ze srandy jsem si říkala, že si ho dám ke čtyřicátinám.

Jak dlouho vám zabral trénink?
Připravovala jsem se zhruba tři měsíce. Chodila jsem běhat častěji, tak třeba pětkrát týdně delší běh. I když jsem spíše zvyklá na střední tratě, ten výkon mě nakonec docela překvapil. Neběžela jsem to úplně špatně a atmosféra kolem byla bezvadná. Letos chci běžet znovu.

Říka se, že tak jako maraton i střední tratě patří mezi nejtěžší disciplíny…
Určitě ano, co se týče dráhy. Ale maraton, jako disciplína mimo atletický ovál, je extrémní zátěž. Obdivuju ty běžce, co to dokáží běhat závodně.

Atletický šampionát

Vše o vrcholné akci v Praze: program, přehled hvězd, zajímavosti, rozhovory...

Vy jste slavila úspěchy v hale i pod otevřeným nebem. Co vám tedy více vyhovovalo?
Já jsem neměla moc možnost trénovat v hale, protože v Čáslavi žádnou nemáme. Ale i přesto jsem tam překvapivě získala dost medailí. Dokonce se o mně i říkalo, že umím víc závodit v hale než venku. Až potom přišly ty venkovní úspěchy. I když jsem v hale netrénovala, tak se mi tam závodilo dobře.

Takže se i teď občas zajdete podívat na nějaké halové závody?
Jako divák jsem byla již loni na mítinku Praha Indoor. Sice to byl jen testovací závod před evropským halovým šampionátem, ale překvapilo mě, kolik tam bylo lidí. Vypadalo to moc dobře.

Koncem týdne si tedy mistrovství Evropy v Praze nenecháte ujít?
Chtěla bych přijít. Strašně se těším. Doufám, že fanoušci udělají skvělou atmosféru.

Jakou motivací byly závody na domácí půdě pro vás?
Vždy, když byla příležitost závodit doma, například na Zlaté tretře v Ostravě, na Memoriálu Josefa Odložila nebo na jiném mítinku v Čechách, tak jsem se na to obzvlášť těšila, protože těch příležitostí běžet před domácími fanoušky bylo málo.

Může taková podpora pomoct atletům k lepším výkonům?
Já z toho byla ještě víc nervózní než normálně, hrozně jsem chtěla uspět. A o to víc mě těšilo, když se mi to povedlo. Přiznám se, že našim atletům teď trochu závidím, že mají takový velký atletický podnik doma, a že můžou běžet na mistrovství Evropy před českými diváky.

Videa k HME

Podívejte se na speciální videa k HME: na krátké spoty s herci Vetchým či Liškou nebo na kvíz pro fanoušky

Máte nějakou speciální radu pro atlety, aby na HME v Praze uspěli?
Je těžké něco radit, ale asi hlavně to, aby si dobře načasovali svou formu, aby jim gradovala na šampionátu. Aby předvedli ty nejlepší výkony, na které jsou teď připravení. Jestli to pak bude „jen“ finále, nebo z toho bude medaile, to už je pak jedno. Jde o to, aby byli hlavně spokojení a předvedli svůj momentálně nejlepší výkon.

Koho nejvíce sledujete mezi současnými atlety? Máte mezi nimi přátelé?
Hodně jsem ještě závodila například s Bárou Špotákovou, která ale v hale samozřejmě nestartuje. Ještě jsem běžela ve štafetě i se Zuzkou Hejnovou. Sleduju všechny, i když mě samozřejmě víc zajímají běhy a sprinty, než technické disciplíny.

Které disciplíny jste si tedy zakroužkovala v programu šampionátu?
Hlavně běhy, ale ráda se podívám na všechno. Například se velmi těším na výšku, která bude letos určitě opět velmi kvalitní. Jsem zvědavá i na běžce Jakuba Holušu a Denisu Rosolovou, se kterou jsme taky kamarádky. Budu jí moc fandit.

Co byste vzkázala fanouškům atletiky v Praze?
Atletika je krásný sport, základ všeho pohybu, a vidět top světové atlety se jen tak hned někomu nepoštěstí. Možná tady taková akce bude opět za deset, dvacet let. Nebo možná už nikdy. Je to proto jedinečná možnost, jak vidět krásu pohybu atletů naživo.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze