Honzo, na začátku jste se držel kousek za první skupinou. Co se pak stalo?
Ze začátku jsem na tom byl fakt dobře. I při rozjíždění jsem si říkal, že start mi stoprocentně vyjde a budu vepředu. Držel jsem si pozici, měl jsem první skupinu na dohled až do druhého kola, ale pak jsem začal uvadat. I když jsem byl na limitu, nešlo to.
Ambice jste měl vyšší než 25. místo v cíli.
Stoprocentně. Věřil jsem, že do pětku v pohodě budu, protože minulý týden jsme byli na závodech v Rakousku, kde jsem se cítil super. Byli jsme i na soustředění v Livignu, kde se mi taky jezdilo výborně, takovou výkonnost jsem v životě neměl. Ale dneska to prostě vůbec nešlo. Nevím, jestli je pro mě Nové Město zakleté. Jel jsem tady pětkrát a ani jednou mi to nevyšlo. Na trati jsem nechal všechno, ale byl jsem úplně mrtvý.
Nemohlo za to třeba i to velké horko, které tady panuje?
Vůbec. Horko mi nevadí.
Vnímal jste aspoň fanoušky podél trati?
Byli úžasní, takovou atmosféru jsem v životě nezažil. Při výjezdech do kopce jsem ani neslyšel, jak dýchám, fakt neskutečné.
Místní trať vám vyhovuje nebo máte radši jiné?
Baví mě, ale závodně mi moc nesedí. Chybí mi tady trochu delší kopec, kde bych si mohl jet své tempo.
Je to pro vás velké zklamání po dvou čtvrtých místech z minulých dvou let?
Zklamání to je, ale hážu to hned za hlavu a myslím na další závody, na Světové poháry. Vím, že výkonnost mám, mám natrénováno. Už se těším příští týden do Lenzerheide.