Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Hirt po divoké nedělní jízdě: Už je to těžší pro hlavu než pro tělo

TĚŽKÁ PRÁCE. Jan Hirt opřený o hrazení za cílem 15. etapy Gira. | foto: Tomáš Macek, MAFRA

21 2017
Bergamo (Od našeho zpravodaje) - Musel být celý den ve střehu při „leteckém dni“ pelotonu po kopcích a silnicích Lombardie. Český cyklista Jan Hirt i nedělní porci práce ustál, opět dorazil do cíle etapy v popředí a celkově si na Giru polepšil na 18. místo.

Co bylo dnes těžší? Obrovské tempo, jímž jste předčili i ty nejoptimističtější časové itineráře organizátorů? Nebo nebezpečné sjezdy a nervozita, přenášející se v řadu pádů?
Všechno bylo dneska těžké. Celý den se jelo hrozně rychle, nebyla ani chvilka odpočinku. Únik neodjel asi 120 kilometrů, pořád se nastupovalo. Pak se zvolnilo na dva kilometry a zase se jel doraz. Vlastně celých 200 kilometrů jsme jeli úplně naplno.

Jedna z nejúnavnějších etap tohoto Gira?
Asi jo.

Vnímal jste pády kolem sebe? Na zemi se ocitli Quintana, Formolo, Elissonde či Kangert.
Někdo tam spadl přes obrubník dopravního ostrůvku úplně na konci.

To byl právě Tanel Kangert, musel vzdát.
Zrovna jsem jel za van Garderenem, který mi hodil vlnku. Já ji potom hodil taky a za mnou už někdo šel k zemi.

Také ve sjezdech dnes bylo nutné být hodně opatrný, že?
V nich se blbě někdo předjížděl, když byla každých 200 metrů zatáčka. Spadl i Quintana, mohl spadnout kdokoliv. I když si myslíte, že jste ve sjezdech jistý, stejně můžete spadnout.

Při stoupání k cíli se v ulicích Bergama vaše početná čelní skupina po nástupu Boba Jungelse rozpojila. Co se potom s vámi dělo?
V té chvíli jsem věděl, že nám zbývají zhruba jen tři kilometry do cíle, tak jsem čekal na nějakou skupinku, které se chytnu, a počítal s tím, že ztratím nějakých třicet vteřin. Dalo se dnes ztratit i mnohem víc.

21.května 2017 v 16:40, příspěvek archivován: 21.května 2017 v 19:26

Hirt coming in 40 seconds behind #Giro100 https://t.co/e0MSDsf5VC

Pomůže vám pondělní den volna, který však může narušit závodní rytmus? Nebo byste raději pokračoval dál bez něj?
Ani nevím. Už je to teď asi docela jedno.

Z pohledu délky závodu jste se ocitl v zóně, kde jste nikdy předtím nebyl, máte za sebou patnáct etap. Bolí vás tělo jinak než při týdenních etapácích?
Ani ne, spíš je to hodně dlouhé, velký stereotyp. Nejen Giro. Letos jsem byl za celý rok asi tak čtrnáct dnů doma. Už je to těžší víc na hlavu než na tělo.

Alpy a Dolomity nyní dosavadní stereotyp možná poněkud naruší.
Naruší. Beru to tak, že nás ještě čeká šest dnů naplno a pak smím polevit. Ale věřím, že mi to teď uteče rychleji.

Piotr Wadecki, šéf vašeho týmu CCC, vás chválí, že od špatného dne na Etně se mu líbíte víc a víc. Věří vám v posledním týdnu také v některém z úniků.
To se příjemně poslouchá. Můžu jít do úniku, nebo taky dostat krizi jako na Etně a chytit třeba dvacet minut za den. Může se ještě stát cokoliv.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze