Když jste se vydal do úniku v horské etapě na Plateau de Beille, prohlásil jste: Chtěl jsem si to udělat hezké. Takže dnes jste si to zase chtěl udělat hezké, když jste vyrazil stíhat vedoucí skupinu uprchlíků?
On ten balík moc nejel, tak jsem si nastoupil, a na vrchařské prémii na 96. kilometru jsme v pěti lidech odjeli. Jenže na dalším kopci (Allos) se potom ta naše skupina úplně rozpadla. Zůstal jsem tam jen s jedním dalším borcem a jel jsem pak víceméně sám až do cíle.
Právě průsmyk Allos byl nejvyšším bodem letošního ročníku Tour. Hodně vás bolel?
Ze začátku se mi sice nejelo moc dobře, ale pak jsem se rozjel a bylo to už mnohem lepší. Vůbec nevím, kolik tam nakonec zůstalo přede mnou lidí z té vedoucí skupiny. A ke konci cílového stoupání do Pra-Loup mě nakonec přeletěli Froome, Quintana, Nibali a jejich skupinka asi šesti lidí.
Jak jste si připadal, když se přehnali kolem vás?
Na chvilku jsem je zahákoval, jenže to jejich tempo bylo hodně rychlé. Takže jsem zase odpadnul.
Pra Loup je slavný kopec, kde před 40 leta skončila vláda Eddyho Merckxe. Jak se zamlouval vám?
Líp než některé jiné. Ale to se těžko srovnává.
Kdyby vám někdo na začátku Tour řekl, že čtyři dny před koncem budete v celkovém pořadí na hraně první třicítky a že se předvedete v únicích i ve dvou horských etapách, asi byste úplně nevěřil, ne?
Já nevím. Prostě jsem se dnes cítil dobře, tak jsem zase zkusil odjet - a když jste vepředu, chcete jet a nechcete čekat na ty lídry, co se ženou zezadu. Tak jsem se snažil jet. Týmu jde o o to, abychom byli v etapách vidět.
Teď si dáte oraz a ještě něž Tour dorazí do Paříže, zkusíte to znovu?
No... Uvidíme, jak to půjde zítra.
