Jaký byl?
Jsem zdravý v cíli, z toho mám dobrý pocit. Ale ta jízda byla na lepší umístění. Nevím, jestli to bylo lyžemi, nebo tím, že jsme jeli vzadu a sníh už byl pomalejší, ale s tím nic neudělám. Musíme to zanalyzovat. Přitom v tréninku jsem dělal chyby a dojel jsem čtyřiadvacátý, teď jsem měl tisíckrát lepší pocit z jízdy a... Byl jsem trošku zklamaný.
Ale třeba Jan Hudec, Kanaďan ze Šumperka a váš kamarád, musel s kolenem do špitálu.
Ten skok byl opravdu na hraně. Když se povede nájezd a nic se nestane, v polovině si ho začnu užívat.
Před startem byly parametry skoku za hranou. Protestovali jste?
Chtěli jsme skok zbrousit, protože před hranou je takový dolík a to je to nejhorší. Když jsem na ten skok najel poprvé, nadával jsem si, co tady dělám. Je to jeden z největších adrenalinů, co jsem zažil. Snažili se nájezd trošku srovnat, aby to nebyl takový kopák, ale při prohlídce jsem viděl, že půl metru před hranou to bylo rozkopané a spíš to bylo nepříjemné. Říkal jsem: tyjo, s jedničkou bych nechtěl jet. Stačí, když vás to lehce kopne do lyží, a ve vzduchu se pak může stát cokoliv.
Zažil jste delší let?
Naměřili mi 75 metrů. Ale úplně nejhorší je ta výška, zem pod vámi najednou zmizí.
Vaše láska ke sjezdům prohlubuje? Podruhé jste v něm letos bodoval.
Jo, ale je to taková nebezpečná láska. Zakázaná milenka. Docela si věřím, baví mě to, jen teď potřebuju podporu lyží. Loni jsem tady byl dvaapadesátý, takže letos je to rozhodně o dost lepší. A to jsem tady jel teprve podruhé.
Máte strach po tom všem, čím jste si prošel, kolik zranění zažil?
Už nejsem takový blázen, jako když jsem byl mladý. Respekt mám, ale v televizi to většinou vypadá hůř, než to doopravdy je. Zároveň ale vím, že se kdekoliv cokoliv může stát. Tentokrát jsem to měl celé pod kontrolou, nic mě nepřekvapilo, jen při nájezdu na velbloudí hrby jsem si trošku přibrzdil. Tam jsem měl dvě taktiky.
Jet pasáž naplno a...?
Buď přeskočit hrb až na ten další, ale nakonec jsem zvolil tu druhou - všichni tam totiž házeli takovou ujišťovací brzdičku, i ti nejlepší.
Co závodník na lyžích vnímá ve 120 kilometrech za hodinu?
Taková rychlost není nic, když se jede po rovině, ale tady před cílem to bylo hrbolaté, ledové a to už je nepříjemné. Může cokoliv odskočit, nadskočit, ale spíš je to radost. Sjezdy jsou super!
