Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bába: V jídelně nám moc nechtějí dávat brambory, tak tam jednu přinesu

Jaroslav Bába v kvalifikaci mistrovství Evropy v Curychu. | foto: AP

15 2014
Curych (Od našeho zpravodaje) - Pátý, osmý a nyní čtvrtý. Taková je bilance Jaroslava Báby z evropských šampionátů. Devětadvacetiletý výškař na medaili v Curychu nedosáhl, ale ve finále k ní nebylo vůbec daleko. „Okoukávám od nejlepších,“ prozrazoval pak.

Po kvalifikaci jste říkal, že vašim největším možným úspěchem bude čtvrté místo za triem Bondarenko, Procenko, Uchov - a máte ho. Spokojený?
No, na jednu stranu jsem spokojený, je to opravdu dobré umístění, protože ti tři výškaři přede mnou měli letos naskákáno mnohem víc. Já jsem rád, že jsem jim aspoň trochu konkuroval, ale... Na druhou stranu mě to čtvrté místo i trochu mrzí, protože Uchov byl dnes porazitelný. Ale jo, dobrý, co s tím teď naděláme, čtvrtý je čtvrtý. Po kvalifikaci jsem říkal, že čtvrté místo by bylo mé největší vítězství, tak jsem teď za něj docela rád.

Je to každopádně cenné umístění. Jak se vám skákalo?
Tak nějak jsem zopakoval, co jsem v posledních závodech předváděl. Určitě jsem měl dneska i na víc, ale už mě k tomu ty podmínky nepustily. Toužil jsem po medaili a první pokus na 233 byl hratelný. Ale už na druhý pokus jsem tam začal podklouzávat v rozběhu oblouku a měl jsem ohnuté hřebíky. Ten povrch nebyl úplně ideální. Už se s těmi mými hřebíky nedalo víc udělat a odskočit.

Fotogalerie

Déšť rozhodně povrchu nepřidal, že?
Právě že při dešti je tu povrch mnohem horší. Ze začátku se mi skákalo docela v pohodě, ale pak se hřebíky ohly a nechtěly se zapichovat. Potom už mi to trochu ujíždělo v tom oblouku a už jsem neměl jistotu a lítal do laťky. Nevím, jestli to je zkušenost nebo ne, jestli se dají sehnat ještě tvrdší hřebíky. Odcházím s bramborou. Oni nám je v jídelně nechtějí moc dávat, tak tam teď jednu přinesu...

Tentokrát byla na stadionu opravdu velká zima. Co jste dělal, abyste nepromrzl?
Namazali mě hřejivkou, dostal jsem finalgon. Pálí mě to furt, zima mi rozhodně není. Nohy mám v ohni.

Bude oslava čtvrtého místa?
Nevím, jak na tom budu, v kolik dojedu na hotel, ale nějaké pivko si dám. Samozřejmě jedno do každé nohy a půjdeme spát...

Dva roky se vám v létě na vrcholných akcích moc nevedlo. Teď se to zlomilo?
Tak nějak se to sešlo. Teď jsem byl zdravý, udělali jsme kus práce, okoukali jsme něco i od jiných výškařů, těch nejlepších. Zapojili jsme do tréninku speciální výškařské cvičení, ale víc prozrazovat nebudu. Jsem ostřílený, je mi skoro třicet, ale pořád se mám co učit. Ti kluci vyjeli hrozně nahoru, musím okoukávat...

Jsou jejich výkony na hranici 240 centimetrů pro vás i motivací?
Motivovalo mě to, jasně. Výška šla nahoru, musel jsem se i já zlepšit, abych udělal zase nějaký výsledek. 

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze