Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vítková: Po takových výsledcích mě ani tělo nebolí. To přijde až v noci

Veronika Vítková na stupních vítězů v Oberhofu po druhém místě v závodě s hromadným startem. | foto: Český biatlon, Petr Slavík

11 2015
Třetí start a třetí stupně vítězů. Veronika Vítková se stala královnou biatlonového Oberhofu. Pouze jediná žena tu dokázala ve třech závodech proběhnout cílem před 26letou Češkou, v nedělním klání to dokázala Darja Domračevová. „Jsem prostě šťastná,“ usmívala se Vítková po závodě s hromadným startem.

Už vám říkají také „Královna špatného počasí“. Co vy na to?
No, v takovém počasí se člověku ani do závodu moc nechce. Ale my s tím nic neuděláme, pokud nejde o opravdový extrém a závod se nezruší. Beru to tak, jak to je - a jdu do závodu s čistou hlavou.

A výsledkem je první, první a druhé místo. Jak byste celý ten oberhofský týden popsala?
Byl to můj nejlepší týden ve svěťáku v kariéře. Doufám, že mě pošoupne dál a bude to teď jen a jen lepší, abych výkonnostně nahoře také vydržela. Jsem prostě šťastná.

Také do třetice jste si dopřála ten pocit, že jste při průjezdu cílem radostně zvedla ruce nad hlavu.
Kdo by je nezvedal, když takhle zakončí svěťákové kolo.

Nakolik složitý to byl závod? K obtížným podmínkám se musela přidat i únava z předchozích dnů.
Jednoduchý nebyl. Změnili nám trať, udělali ji trochu jednodušší, protože odebrali jedno těžké stoupání. Celá ta nová část areálu se nejela, protože odtála. Ale v průběhu testování začalo chumelit a na relativně rychlou trať napadala brzda. To potom bylo znát. Jakmile jsem malinko vyjela ze stopy, strašně to drhlo. Musím pochválit naše servisáky, že zareagovali a velice dobře namazali.

Hned po startu jste s Mäkäräinenovou a Domračevovou ujížděla ostatním. Jak jste se za nimi cítila?
Povedlo se mi dobře odstartovat, takže jsem se hned dostala dopředu. Bála jsem se toho těžkého sjezdu, chtěla jsem proto do něj vjet co nejvíc sama. Jenže když jsem pak viděla, jak se ty dvě předvádějí, řekla jsem si: Pokud pojedu dál s nima, bude to můj konec. Radši jsem zvolnila a nechala je jet.

Střelecky jste celý hromadný závod zvládla se dvěma chybami, což bylo v takových podmínkách velmi dobrá bilance, ne?
Určitě. Odjížděla jsem navíc do Oberhofu s ne zrovna dobrým pocitem. Šla jsem předtím rychlé tréninky ve Val di Fiemme a střelecky se mi úplně nedařilo. O to větší radost mám, že mi to v závodě střílelo líp než v tréninku.

Po první položce jste nicméně byla až osmnáctá. Stálo pak síly dotahování se vpřed?
Snažila jsem se pořád držet své tempo, abych vydržela i do další části hromaďáku. Spíš bylo blbé, že jsem tam musela jet po rovině a proti větru trochu osamocená. Nemohla jsem se nikoho chytit a schovat se.

Klíčová pak byla první stojka? Chumelilo čím dál víc...
Já na ní ale neměla problém, té střelby jsem se nebála.

Až při poslední stojce vám pak ulétla úplně poslední rána.
Ta mě dost mrzí.

Tři nejlepší ze závodu biatlonistek s hromadným starem v Oberhofu: (zleva) druhá Veronika Vítková, vítězka Darja Domračevová a třetí Tiril Eckhoffová.
Veronika Vítková projíždí na druhém místě cílem závodu s hromadným startem v Oberhofu.

Kam letěla?
Zdenda Vítek říkal, že vpravo. Asi dva centimetry. Ani pořádně nevím, co se tam stalo špatně.

Vzápětí jste vyjížděla z trestného kola druhá o 16 vteřin za Slovenkou Gerekovou. Ale ta už v předtím ukazovala, že na tom není běžecky nejlépe. Takže jste si na ni věřila?
Už v tom předchozím kole jsem viděla, že jí to moc nejede, hned za střelnicí jsem ji dojížděla. Ale byla tam teď navíc Darja (Domračevová). A té se dneska chytit opravdu nedalo. Zkusila jsem to, ale šlo o beznadějný pokus.

Tělo teď bolí?
Po těch skvělých výsledcích ani tolik ne. Spíš se to rozleží a bude bolet až v noci. Vždycky jsem se tu probouzela s bolestí nohou.

Už za tři dny v Ruhpoldingu opět závodíte. Neměla byste radši delší pauzu? Nebo si připadáte jak na vlně?
Prostě jedu dál. Bude to štafeta, jen šest kiláků, což není zase tak hrozné. Aspoň že máme závody obden. Kluci tady měli tři závody ve čtyřech dnech, to už není úplně pěkné a jednoduché.

Jak budete regenerovat?
Zajdu si na masáž. A měli jsme tu také fyzioterapeuta, hodně nám pomáhá.

O tratích v Ruhpoldingu jste říkala, že je máte ráda. Těšíte se na podobný „motokros“ jako byl v Oberhofu?
Těším. Jsou to mé oblíbené tratě. Když pak přijedeme do Anterselvy, nejsou tam až tolik náročné a bývá hezky, ale já tam spíš bojuju s výškou. Anterselva nepatří k mým oblíbeným areálům.

V celkovém pořadí Světového poháru jste se nyní vrátila do první pětky, která vám patřila už po prvním kole.
Pořád však platí, že budu spokojená, když na konci sezony skončím do 10. místa.

Jak byste sama vysvětlila tak velký vzestup v letošní zimě?
Určitě to není záležitost jednoho roku, ale dlouhodobá práce, na které má zásluhu i Jindra Šikola (bývalý kouč). Je to ale také o tom, že jsme teď začali víc pracovat jako tým. Vládne psychická pohoda, vzájemně se podporujeme a tím jsou potom ty výsledky jednodušší - a jak je vidět, přicházejí.

Autor:






Nejsem perfektní máma!
Nejsem perfektní máma!

Své dítě miluji, ale dávám mu opravdu to nejlepší?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze