„Druhé místo je super, ze čtveřice za USK Praha vyrovnaných týmů jsme pro play-off urvali nejlepší výchozí pozici,“ netají svoji spokojenost s právě skončenou základní částí trenérka Hradeckých lvic Romana Ptáčková.
Ve zbytku sezony se hradecké družstvo pokusí své postavení potvrdit i v play-off. Začne ho příští týden, kdy vstoupí do čtvrtfinálové série, v níž mu bude soupeřem Lokomotiva Trutnov.
Nahoře se držíte pátou sezonu, ač před tou letošní došlo v kádru asi k největším změnám. Překvapilo vás, jak jste je zvládli?
Hlavně potěšilo. Vždyť odešla více než polovina základní pětky, navíc Katka Zavázalová jako ústřední rozehrávačka a její roli přebíraly mladé hráčky. Gabriele Andělové bylo na začátku sezony dvacet, Míše Matuškové ještě o rok méně.
Bylo hodně těžké s takovým zásahem do kádru se vypořádat?
Ono to mělo dvě stránky. Na jedné úspěchy posledních sezon, na druhé fakt, že každý tým potřebuje po určité době změnu, aby dostal nový impulz. Na nás to bylo vidět hlavně v závěru loňské sezony, kdy jsme v sérii o bronz prohrály s Trutnovem. Hrály jsme v ní mnohem hůř než v předcházejícím průběhu sezony.
Splnilo to vaše očekávání?
Už před sezonou byl v týmu nový impulz opravdu cítit a potvrdilo se to i tím druhým místem.
K němu vám pomohlo i to, že se vám vyhýbaly herní výkyvy...
I díky tomu jsme zvládly všechny zápasy s týmy, které v tabulce skončily od šestého místa dolů, s nimi jsme neztratily ani jediný bod. Jak se nakonec ukázalo, to bylo pro naše druhé místo rozhodující, naše konkurentky totiž alespoň jednou klopýtly a ta jedna výhra jim na nás pak chyběla.
A herní forma?
Beru to tak, že forma během sezony přece jen kolísá, také z naší strany nebyla vždy stoprocentní. Nedá se sice udržet stále, přesto jsme ale vyhrály zápasy, které jsme vyhrát měly. Když vezmu v úvahu změny v kádru, mládí na rozehrávce, zdravotní problémy, které postihly hlavně Andreu Ovsíkovou, tak si průběhu sezony vážím.
Co vám ukázaly zápasy se soupeřkami, které vám pravděpodobně budou konkurovat v bojích o medaile?
Se Slavií Praha, Nymburkem i KP Brno, tedy s těmi, které skončily hned za námi, to letos máme 1:1. Pro nás je to dobré v tom, že víme, že je můžeme porazit.
Překvapilo vás něco v letošní základní části?
Výrazně ne, ale je pravda, že některá podceňovaná družstva, nebo lépe řečeno ta, kterým se moc nevěřilo, šla nahoru. Hlavně je to případ Trutnova, pro něj je to pěkný úspěch.
S ním se také od příštího týdne bude utkávat ve čtvrtfinále. Co se od play-off dá čekat?
Hlavně že se letos už čtvrtfinále namíchalo tak, že bude velmi atraktivní a zajímavé. Kdyby to takhle někdo chtěl dát dohromady úmyslně, asi by nemohl zvolit lepší řešení: hned dvě prestižní derby - vedle nás s Trutnovem to brněnské mezi Handicapem a KP - do toho zápasy Nymburka s pražskou Slavií.
Když jste před dvěma lety skončily v základní části druhé, došly jste v play-off až do finále. Letošní cíl asi nebude jiný?
V každém play-off chceme dojít co nejdál a uspět. Nebude to jednoduché už nyní s Trutnovem a kdybychom se dostaly dál, tak to bude ještě těžší. Bude záležet, jak týmy načasují formu. Třeba Nymburk a KP Brno mají dost zahraničních hráček, u nich je to důležité, my zase víc sázíme na tým.
V sobotním zápase s brněnským Technicem, jímž jste zakončily základní část, jste měly k dispozici všechny hráčky. Znamená to konec zdravotních problémů?
I když se to může změnit, tak nyní ano, momentálně jsme v plné sestavě. Pro nás by to mohla být výhoda, série mohou být dlouhé, zápasy půjdou rychle za sebou. Mít k dispozici dvanáct kvalitních hráček, jako máme teď, by bylo velkým plusem.
Sobotní zápas však byl jediným, který jste za poslední více než měsíc před začátkem play-off sehrály. Nemůže týmu chybět herní praxe?
Musíme to vzít z té lepší stránky. V sezoně jsme zápasů odehrály poměrně dost, a tak po této pauze budou hráčky odpočaté a budou mít chuť konečně zase hrát a na zápasy se budou těšit.
Nechtěly jste si přesto tréninky nějakým utkáním zpestřit?
Snažily jsme se, ale v této fázi sezony je velmi těžké sehnat nějakého adekvátního soupeře, který by vás prověřil. Skoro bych řekla, že je to nemožný úkol. Teď už zbývá poslední týden, tak to necháme být a vyrazíme až na Trutnov.
