„Určitě jsem se v týmu velmi dobře zabydlel. Máme výbornou partu, Australané jsou hrozně fajn. I když je někdy ta jejich angličtina velmi náročná, uvědomují si, že jsou v týmu i kluci z Evropy, tak se nám to snaží udělat příjemnější, abychom se cítili dobře,“ tvrdí Kreuziger.
Australská Orica může být s dosavadními výsledky spokojená. S osmnácti vítězstvími jí patří v týmové tabulce čtvrtá příčka.
„Sezona pro nás začala opravdu dobře. V Austrálii vyhrál Caleb (Ewan) hodně sprinterských dojezdů, vítězili Adam i Simon Yatesové, Michael Albasini byl skvělý na klasikách. Dá se říct, že jsem jediný, kdo pořádně nic nezajel,“ usměje se český cyklista. „Ale týmový ředitel Shayne Bannan byl rád za to, jak jsem zapadl to týmu. To jsou takové malé věci, které člověka těší, když se nedaří.“
Sám s výsledky v první části sezony ale spokojený být nemůžete.
Ani nejsem. Měl jsem za cíl Strade Bianche, Tirreno-Adriatico a ardenské klasiky. Ale na Strade jsem spadl, na Tirrenu nás skolila viróza, která putovala Itálií, a pád s dcerkou doma před Amstelem taky nebyl ideální.
31 km - Twee oud-winnaars tegen het asfalt. Roman Kreuziger en Enrico Gasparotto liggen op de grond en dat ziet er niet best uit https://t.co/WI3V3OnbA8
Navíc jste pak nepříjemně spadl i na Amstelu.
Celý závod jsem se cítil velice dobře a nikdy bych nečekal, že spadnu za Gasparottem, za kterým jsem v Astaně nebo v Liquigasu vždycky jezdil v háku a byl si naprosto jistý, kdy udělá jakýkoliv tah. Bohužel mu tam někdo drnknul o řídítka, spadl mu řetěz, a jak šlápnul naprázdno, podrazil si přední kolo. Až teď po těch třech týdnech začínám konečně pořádně spát, můžu se otočit v posteli.
Takže vás naražená žebra v následujícím Valonském šípu a na závodě Lutych-Bastogne-Lutych limitovala?
Na Valonském šípu bylo jasně dané, že pojedeme na Albasiniho, protože Alba v posledních pěti letech nevypadl z první desítky a já tam nikdy excelentní výsledky neměl. Na Lutychu jsme asi nezvolili úplně správnou strategii. Jeli jsme na Albu s Adamem Yatesem, ale asi se mělo jet na mě. Cítil jsem se toho dne famózně, forma byla načasovaná správně a i po všech těch trablích jsem se dokázal dostat tam, kam jsem potřeboval. I proto jsem na Romandii odjížděl správně naštvaný. První dny nebylo ideální počasí, ale přečkal jsem je v pohodě a těšil se na těžké etapy, kde jsem bouchnul.
V sobotní královské etapě jste to měl být vy, kdo zaútočí na předposledním stoupání. Kdy se to změnilo?
Romandie byla celkově poměrně nudná, nikdo nic nezkusil. Vlastně i v první etapě to byl náš tým, který se snažil rozhodit BMC nebo Sky, ti ostatní si jeli takové to svoje. V předposlední etapě jsme chtěli udělat závod intenzivní, protože když Sky tahá tempo, nemá rádo, když jim do toho někdo nastupuje. Kdybych se cítil, měl jsem to být já, kdo nastoupil v tom předposledním kopci a Simon se měl šetřit na závěr. Ale v tu chvíli se cítil líp, tak jsme se tak dohodli. Povedlo se mu to dotáhnout do dobrého konce. V časovce jsme sice nečekali, že by se Roglič mohl přiblížit tak, jak se přiblížil, ale tým byl spokojený, vyhráli jsme dvě etapy, Simon zůstal na pódiu. Mrzelo nás jen, že jsme s Movistarem o pět vteřin prohráli týmovou klasifikaci.
A vás nejspíš mrzelo, že jste znovu nezajel výsledek. Je na vás z týmu kladen větší tlak?
Z týmu ani ne, spíš si ho na sebe vyvíjím sám. Chci ukázat, co je moje pravá forma a jak opravdu jezdím. Teď se budu chystat na svou patnáctou Grand Tour a pětkrát už jsem dojel v nejlepší desítce. Mám dost sebedůvěry, abych se zase dokázal připravit.
Přemýšlíte třeba i nad změnou tréninku?
Abych se přiznal, v pondělí jsem se ještě projel na ergometru, ale od úterka do pátku na kolo nechci ani pomyslet. V pátek se na něm poprvé projedu a podle pocitů se s trenérem začneme bavit o dalším tréninku. Má všechna data, taky o tom může přemýšlet, mně se to během těch pár dní rozleží v hlavě a pak si o tom promluvíme.
#LBL Kreuziger y Henao fueron hoy dos de los corredores más activos en una aburrida Lieja, como viene siendo habitual. https://t.co/LT9UqoEsxn
Jak je možné, že po tom, co jste se na Lutychu cítil tak skvěle, přijde na Romandii takový výbuch?
Tělo sportovce není stroj. Musíme vzít v potaz, co všechno se od března přihodilo. V minulých letech jsem skoro nepadal, teď jsem spadl víckrát, byla tam viróza, možná alergie, narození dítěte, takže i hodně cestování. Kdysi jsem jezdil Baskicko, klasiky i Romandii, ale bylo to náročné, proto jsem to vypustil. Teď jsme to chtěli znovu zkusit, protože jsem neměl moc závodů v únoru a březnu, ale toho cestování kolem bylo možná až moc. Když vidím svá výkonnostní čísla, nemusím mít strach. Vím, že jsem na tom byl dobře, jen jsem to nebyl schopný předvést na silnici.
Dá se z nepovedeného jara vzít něco pozitivního?
Cyklistika se mění, je čím dál intenzivnější. Když člověk před šesti, sedmy lety jezdil 400 wattů při mé váze, zůstalo v kopci maximálně pět, šest lidí. Dneska jich tam je osmdesát. Cyklistika se vyrovnala, je to o pěti minutách výkonu, kdy se peloton nadělí a buď tam člověk je, nebo ne. Se samotnými čísly jsem spokojený, ale chybí mi ten výsledek. Na nic se nevymlouvám, formu jsem měl, ale nedokázal jsem ji prodat. Za dvanáct let jsem takhle špatné jaro bez výsledku neměl. Je to psychicky náročné, ale se zkušenostmi, které mám, se toho nemusím bát. Sezona je dlouhá, musí se to otočit.
Co vás čeká v nejbližších dnech?
Mám volnější týden, chci si odfrknout bez kola. Pak odlétám na týmové soustředění do Andorry, kde se uvidím s trenérem a pobavíme se o tom, co je potřeba změnit, abychom se vyhnuli určitým věcem. Po Andoře si pojedeme vyzkoušet etapy Tour, projedeme si nějaké Alpy a zůstaneme na závod Critérium du Dauphiné. Pak následuje republikový šampionát, Tour a klasika San Sebastian. O dalším programu se rozhodne až během Tour.
Sestava pro Tour už je definitivní?
Lidé, co pojedou Dauphiné, by z velké části měli být i na Tour. Tým chce, abychom se sehráli. Sice jsem doufal, že když Esteban Chaves a Simon Yates pojedou Dauphiné, já bych mohl jet Švýcarsko na výsledek, ale tým nás chce vidět pohromadě. Výhodou je, že kdyby se na Dauphiné cokoliv stalo, máte čtrnáct dní na to se z toho vylízat. A loni jsme viděli, že není úplně špatné ho jet.
Přitom loni jste ho úplně jet nechtěl...
Ale letos to vím od začátku sezony. Může se stát, že se to změní na Švýcarsko, ale spíš počítám s tím, že ho pojedu. Během závodu si projedete spoustu etap k Tour a to není úplně špatné.
Těsně před Amstelem se vám narodila druhá dcera Anička. Jak jste na tom teď se spánkem?
Tím, že se narodila a já byl den doma sám, tak to bylo super. Vrátil jsem se po čtrnácti dnech ze závodů a teď už je to poměrně stabilizované. Byl jsem navíc natolik vyčerpaný, že i když v noci kňourá, neslyším ji. Oproti Viki je Anička klidnější, budí se jenom jednou, dvakrát během noci, ale ani to mě nevzbudí.
RODINNÁ POHODA. Roman Kreuziger si hraje dcerou Viktorkou.
Bylo těžké odjet dva dny po jejím narození na čtrnáct dní pryč?
Kluci odjížděli na Amstel už někdy ve čtvrtek s tím, že mi řekli, abych zůstal doma do pátku, nebo soboty. Ve čtvrtek ráno se Anička narodila a já už v pátek chtěl vyrazit, ale oni řekli, abych zůstal doma a užil si to. Bylo skvělé, jak se k tomu v týmu postavili. S Viki jsem mohl zůstat čtrnáct dní doma, teď jsem ale věděl, že to bude v období klasik, byl jsem na to připravený.
V pátek startuje stý ročník Gira d ́Italia. Budete ho sledovat?
Když budeme na vysokohorském soustředění, tak se prostor určitě najde. Doma to bude složitější, protože Viki vstane někdy ve tři odpoledne a chce jít dělat nějakou aktivitu. Spíš to vidím na záznamy večer.
Bude to opravdu závod čistě mezi Nairem Quintanou a Vincenzem Nibalim?
Quintanu vidím asi jako největšího favorita a za ním Nibaliho a (Thibauta) Pinota, vůbec bych ho nepodceňoval. Zlepšil časovku a ta ve Folignu je poměrně dlouhá, navíc umí přejet kopce. Nebezpečný bude i Tom Dumoulin, který pokud pojede jako na jaře, bude skvělý. Viděl jsem ho hodně hubeného, jako časovkář si dokáže rozvrhnout síly. Pak určitě Adam Yates, možná Steven Kruijswijk a Rohan Dennis s Tejayem van Garderenem, který jel teď dobře na Romandii, ale asi bych ho dal o něco níž. Velká hrozba je taky Ilnur Zakarin, který jel loni excelentní Giro a pak spadl, protože mu vypadly čočky. Ale je to člověk s velkým motorem, který umí závodit.
Zvládne Nibali tlak, který je na něj po vypadnutí Fabia Arua ještě větší?
Už loni nebyl přesvědčivý, ale svou vytrvalostí a zkušenostmi se mu povedlo porazit Chavese. Nesmíme zapomínat, že tehdy měl k sobě excelentního Scarponiho, který odvedl velký kus práce. Nevím, jaký tým k sobě bude mít, ale zkušenosti na to má. Sice neměl nejlepší jaro, aby byl jasným favoritem, ale on je typ, který si tlak úplně nepřipouští. Umí v tom chodit a nemyslím si, že by to pro něj byl nějaký handicap.
Na Giru debutují i dva Češi v dresu polského týmu CCC – Jan Hirt s Michalem Schlegelem.
Bude to pro ně velká zkušenost. Bylo by rozumné zkoušet spíš etapy, aby zažili tu první Grand Tour. Dá jim hodně do příštího roku, aby se zlepšili. Nejsem si jistý, jestli bych zkoušel jet hned na pořadí, jednadvacetiletého Schlegela bych spíš viděl na etapy a v závěru pak může být použitý k Hirtovi.
Toho v posledních pár dnech trápí viróza.
To jsou nervy, to je dobrý (usměje se).
