Bylo to tak, že po jarním zranění se Estéban Chaves na Tour jen rozjížděl? A že veškeré úsilí už tehdy směřoval až k Vueltě?
Ten dlouhý jarní výpadek s bolavým kolenem mu sezonu hodně narušil a stál ho i spoustu energie a sil. Což se na Tour projevilo. Ale teď zatím vypadá hodně nadějně.
Chris Froome jej už označil za jednoho z nejvážnějších konkurentů. Věříte tedy, že může vystoupat až na stupně vítězů?
Loni už na nich dvakrát byl (2. na Giru, 3. na Vueltě, nyní je zatím druhý). Ale nepředbíhal bych, teprve uvidíme, zda po tom jarním výpadku vydrží celé tři týdny. Každopádně doufám, že se Estébanovi povede zajet dobrý výsledek, aby měl pak klidnější zimu.
TRIO LÍDRŮ ORIKY NA VUELTĚ. Zleva Estéban Chaves, Adam Yates, Simon Yates.
Orica má nyní na Vueltě tři jezdce v Top 10, kromě Chavese ještě Adama i Simona Yatese. To je na jednu stáj až nevídané.
V tom právě tkví její výhoda, že netlačí pouze na jednoho člověka. Myslím si, že nebudou určovat jasného lídra a pokusí se v popředí co nejdéle udržet všechny tři. Při souboji s velmi silným Sky to dává prostor pro zajímavé taktické hrátky.
Současně vaše stáj posiluje. Pro příští rok získala důležitého Froomova pomocníka Nieveho, ale i Trentina z Quick-Stepu, který v úterý vyhrál čtvrtou etapu Vuelty.
Od roku 2011, kdy Orica vznikla, se tým zásadně změnil. Ze začátku se snažili jezdit o etapy a o jednodenní úspěchy. V současnosti ví, že mají špičkové lidi pro celkovou klasifikaci, a posilují tímto směrem. Mikel Nieve přinese spousty zkušeností, jezdil Tour pro Frooma, může klukům dodávat jistotu. A Trentin teď znovu potvrdil, že na Grand Tour umí vyhrávat etapy.
POSILY. Mikel Nieve, v minulosti tolikrát bodyguard Chrise Frooma. A Matteo Trentin, který takhle ovládl 4. etapu Vuelty.
Jak jste na tom vy? Dopřál jste si v období regenerace po Tour alespoň jeden týden bez kola?
Jeden takový byl. Pak jsem týden jezdil v Livignu bez větších intenzit a potom jsem na Gardě zase najel do klasického tréninkového režimu. Teď (dnes) nás čeká v Söldenu úplně nový profesionální závod, který se zrodil z bývalého Ötztalského maratonu pro hobíky. Bude to docela extrém, na 238 kilometrech našlapeme přes čtyři dlouhé průsmyky 5 500 výškových metrů.
To je obří dávka převyšující i horské etapy na Grand Tour.
Právě, na Giru nebo na Tour v současnosti mívají etapy maximálně tak 5 000 nastoupaných metrů.
Vzpomínám na Giro 2011, kde jste v dolomitské etapě do Gardeccie najeli skoro 6000 výškových metrů.
Ale to bylo ještě za ředitele Zomegnana, po něm se to už nedělo. Rakušané tenhle závod vymysleli asi i proto, že příští rok pořádají mistrovství světa a chtěli by mít do budoucna i velký jednorázový závod. Pokud se letošní první ročník povede, do dvou nebo tří let by to mohla být i jedna z nejtěžších klasik v kalendáři World Tour.
Tři lídři Oriky jsou na Vueltě, mohl by se jet Ötztal na vás?
To je velká neznámá, jak na tom kdo budeme. Jede tam i Damien Howson, který byl se mnou na Tour, budou startovat i Ruben Plaza a mladý Rob Power. Jde o vyrovnaný tým, nejspíš ani nebude určen někdo, na koho se pojede. Rozhodne, jak komu ten den aktuálně sedne. Sám neumím odhadnout, co se mnou takhle extrémní závod po delší pauze provede. Zato v září bych už chtěl mít vyladěnou formu na dvě worldtourové jednorázovky v Kanadě. A po nich letíme se Zdeňkem Štybarem na Mallorku, kde si uděláme týdenní finální přípravu na mistrovství světa.
NA LETOŠNÍ TOUR. Roman Kreuziger a Matt White, šéf Oriky.
Šampionát se v Bergenu uskuteční na klasikářské trati. Původně jste zvažoval, zda na něm budete startovat. Co rozhodlo?
Mimo jiné i to, že Štyby má na profilu v Bergenu velkou šanci něco zajet. Mohu mu s tím pomoci. Příští rok pro změnu bude mistrovství světa v Innsbrucku hodně kopcovité, tam mi může v první části závodu pomoci zase on.
Co víte o trati v Bergenu?
Pojede se nejprve 40 kilometrů, než najedeme na okruh, kde je jeden kopec, ale co jsem slyšel, tak docela rychlý. Navíc půjde nejspíš o závod ovlivněný chladem a deštěm, protože pokud by nepršelo, bude to velké překvapení. V Bergenu očekávají v září dokonce 22 deštivých dnů. Ale Štybymu to může sedět a Petrovi Vakočovi taky.
Sezonu pak zakončíte jednorázovými závody v Itálii?
Ano, čekají mě čtyři. Nejprve Giro dell ́Emilia, které jsem už dlouho nejel. Po něm rychlejší okruhy na Bruno Begheli, pak Milán-Turín a na samý závěr worldtourová Lombardie.