Federera dostal na starost jako trenér talentů v basilejském Old Boys Clubu. Právě do Švýcarska se kouč uchýlil po okupaci Československa v roce 1968. "Nechci dělat haura. Na Rogerově úspěchu mám podíl tak jedno procento," říká skromně.
Jak došlo k tomu, že český kouč trénoval mladého Federera?
19. srpna 1968 jsem se z práce v Tunisku vracel na dovolenou do Pardubic. O dva dny později přišli Rusové. S problémy jsem pak cestoval přes zavřené hranice zpátky. Měl jsem v hlavě, že se do okupované vlasti vrátím jen nerad. Už jako malého mě lákalo Švýcarsko. Představoval jsem si ty hory, zahrádky, životní úroveň. A co se nestalo: do Tuniska přijel na dovolenou funkcionář z Old Boys Clubu, seznámili jsme se a on řekl, že shání trenéra. Kývnul jsem.
Jaké to tam bylo?
Jako správný Čech jsem nebyl nijak rozmazlenej, měl jsem velkou ctižádost a jisté místo jsem si díky tomu vybudoval. Zůstal jsem tam nakonec 35 let. Zkraje ale švýcarští junioři chodili domů vyčerpaní a stěžovali si, že jsem moc přísný.
Byl jste ras?
No jo. Líbili se mi hráči, kteří sice mají talent, ale taky se chtějí potit. Ze začátku na to Švýcaři nebyli zvyklí. Já tam přišel s východní mentalitou a pomalu každého jsem chtěl poslat do Wimbledonu. Něco ho naučit. Chodili pak za mnou rodiče a proč prý jsem na ty jejich děti tak tvrdý. Až postupem doby jsem se "pošvýcarštěl" a trochu povolil.
Když přišel malý Federer, ještě jste byl "kruťasem"?
Ano.
A jak na to Roger reagoval?
Skvěle. Sám už cítil, že má talent. Byl šikovný. Na pohyb, na koordinaci. Narodil se s raketou v jedné ruce a s míčkem ve druhé. Pokud neměl trénink, hodinu míčkem mlátil do zdi. V deseti mi řekl: Chci být nejlepší na světě. Nevysmál jsem se mu. Tušil jsem, že to může dotáhnout někam daleko. Ale nikdy by mě nenapadlo, jak moc daleko.
Co jste mu tehdy odpověděl?
Co? "Důležité je, že máš nějaký cíl." On za ním šel. Byl ctižádostivý, porážku neakceptoval. Létaly rakety, brečel. I deset minut. Byl malý, vyrostl a zesílil až za poslední léta. V té době neprohrával skoro žádný zápas. Když už, tak to byl nějaký dvoumetrový klacek, který sice nevěděl, jak se hraje bekhend, ale umlátil Rogera silou.
Jaká je vaše nejdávnější vzpomínka na Federera?
Jak mi stydlivě podával ruku a koukal do země. Až na hřišti z něj byl zase dravec. Potkal jsem spoustu hráčů, ale takový talent se nenarodil. Jiné jsem něco učil půl roku, on to pochopil a zvládnul za čtrnáct dnů.
|
Adolf "Seppli" Kacovský |
Lidé říkají: Jako malý házel raketou, vztekal se, ale zase nebyl nijak agresivní. Bylo to tak?
Agresivní nebyl. Žádný poděs jako třeba fotbalista Řepka. Byl to hodný, snad trochu zaražený kluk. Pak ale přišel na kurt, odvedl maximum a maximum také očekával. Proto neuznával porážky.
Co jste mu nejvíc vtloukal do hlavy?
Že býval přemotivovaný. Jakmile něco nešlo, začal se vztekat.
Podobné to bylo i u fotbalu? I ten mu prý náramně šel.
Pár jeho zápasů jsem viděl a říkám vám: zápas pro svůj klub vyhrál on sám. U své šestnáctky vzal balon, prodribloval hřiště a dal gól. Nebýt tenisu, udělal by kariéru ve fotbale. Byl hrozně rychlý, balon si držel u těla jako velcí hráči. Vzpomínám si na zápas, po kterém kvůli tenisu s fotbalem končil. Jeho fotbalový trenér brečel, tak mu bylo líto Rogerova fotbalového talentu.
A co jiná nadání? Jaký byl školák?
Školu zvládal. Je to člověk, který to má v hlavě srovnané.
Ale učitelky vzpomínají, že při hodinách občas propadal zasněnosti, díval se dlouze z okna.
Mohlo to tak být. I u tenisu. Chápejte: na jednom kurtu jsem měl jeho a dva jiné kluky. Co se ti dva museli učit, on už uměl. Takže koukal po vránách, všude možně. Byl o krok o dva dál před ostatními.
Jste spolu ještě v kontaktu?
Byl jsem za ním předloni v Paříži. Ale jinak se nevídáme. Víte, jsem už takový, že se trochu stydím. Ona je to blbost. Ale já zkrátka nikam prsa nestrkám. Jsem na Rogera hrdý, pochopitelně. Ovšem náš vzájemný kontakt prostě nějak usíná.
Komu budete fandit ve víkendovém Davis Cupu?
Samozřejmě, že budu přát Rogerovi. Ale zároveň chci, aby Češi vyhráli. Bude to těžké. Wawrinka hraje po operaci dobře, přesto věřím, že ho kluci porazí. A Berdych se Štěpánkem Federera potrápí, nevyhraje nijak lehce. Skončí to 3:2. Jen nevím pro koho. Mám za to, že kdo vyhraje v sobotu debla, vyhraje i celkově. A v deblu mají podle mě větší šanci Češi. Federer to asi sám neutáhne.
 1 %. Tak odhaduje svůj podíl na Federerově úspěchu český tenisový trenér Adolf Kacovský. |
