Trable Made in Quick-Step začínají už v úterním ránu. Philippe Gilbert, bývalý mistr světa a na Tour spolubydlící Zdeňka Štybara, balí v hotelu v St. Etienne kufry. Ty však nepoputují do cíle další etapy, nýbrž odjíždějí společně s ním na letiště v Lyonu.
„Máme smutnou zprávu,“ hlásí twitterový účet Quick-Stepu.
Z letiště v Lyonu ji potvrzuje na Instagramu i on sám: „Je mi moc líto, že musím opustit nejlepší tým na této Tour.“
Střevní potíže, které jej sužovaly, zatřásly s jeho tělem víc než ty nejneforemnější kostky na Arenbergu. Nedokázal je přemoci.
Kdyby je tak měl jen on sám. „Ale také Zdeněk Štybar a Julien Vermote jsou nemocní,“ hlásí Dan Martin. V zákulisí se dokonce šušká, že ani mohutné tělo Marcela Kittela se nenachází v nejlepším pořádku, ale znáte to, trable a bolístky favoritů se na veřejnosti neprozrazují.
Každopádně hned po startu u vyhaslých kráterů v Le Puy-en-Velay provede tým Sunweb, největší konkurent Kittelovců v bodovací soutěži, přesně takový tah, který od něj mnozí očekávali.
Startujeme do kopce a kopce Kittelovi ani trochu nevoní. Tudíž roztočíme na špici pořádný kolotoč, chlapci. A odpářeme ho.
Začíná etapa, kterou Fabio Aru později charakterizuje slovem „furioso“, zatímco Chris Froome k ní přiřadí výraz „crazy“.
MUŽ V ZELENÉM. Marcel Kittel na startu.
Jakmile ředitel závodu Christian Prudhomme odmávne ostrý start a silnice se začne zvedat směrem k prémii 3. kategorie Cote de Boussoulet, jezdec za jezdcem z pelootnu odpadají jako korálky z přetržené šňůry.
Prvnímu ataku Sunwebu ještě Kittel odolává.
Jenomže ani vítěz pěti etap není kočkou s devíti životy. Stále ještě stoupají na prémii, když se pole znovu trhá. Na jeho konci se tvoří „groupe Kittel“ a v té jsou se zeleným mužem z Quick-Stepu také Štybar, Vermote, Sabatini.
Český mistr se snaží tahat tempo odpadlíků, marod - nemarod, ale vše marno. Ztráta narůstá. Minuta, tři minuty, pět minut. Na samém konci etapy jich bude šestnáct.
Le groupe #MaillotVert ne recolle pas, à 50" du peloton. / The #GreenJersey group doesn't sticks back to the pack... #TDF17 https://t.co/z7JYn3V9GE
Hroutí se tím i plán, podle nějž později, až na trati etapy sjedou z kopců do roviny a na boční vítr, má být co nejvíce jezdců týmu k dispozici Danovi Martinovi. S pátým cyklistou celkového pořadí zůstávají pouze dva pomocníci: Gianluca Brambilla a Jack Bauer.
„Potřeboval jsem jich víc,“ poví Martin.
Jsem úplně prázdný. Jako bych od startu jen sprintoval
Někteří cyklisté jsou na tom však ještě hůř. Nešťastníkem dne se stává George Bennett.
Po pádu a odstoupení Roberta Gesinka v deváté etapě se Bennett stal lídrem týmu, srdnatě se rval o Top 10, před Alpami držel nadějnou dvanáctou pozici.
Najednou je všechno pryč.
„Už několik dní se George necítil dobře,“ líčí jeho sportovní ředitel Nico Verhoeven. „V pondělí odpoledne onemocněl, dostal horečku. V úterý ráno zmizela, rozhodli jsme se tedy, že bude startovat. Lehčí etapu by snad přežil, ale to bohužel nebyl dnešní případ.“
Když odpadá i od Kittelovy party, je zle. Musí zastavit, zoufale usedá na okraj silnice. Je bojovníkem, nechce vzdát, nikdy nechce vzdát, ale ví, že musí.
„Jsem úplně prázdný,“ přiznává. „Připadám si tak slabý. Cítím bolest i na místech, o kterých bych nikdy nevěřil, že mě mohou bolet. Mám pocit, jako bych od startu etapy jen sprintoval. Přitom jsem jel víc a víc vzadu.“
Je mu sedmadvacet. Tolik měsíců kariéry trávil na kempech ve vysokých horách, nabíral v nich kondici. Letos se před ním otevřela na Tour možná životní šance předvést své schopnosti v roli lídra.
„Obětoval jsem tomuto závodu všechno. Je zničující ho takhle opustit.“
Jako by byly podniky Grand Tour pro stáj LottoNL - Jumbo zakleté.
Loni padl Steven Kruijswijk v růžovém trikotu na Giru v předposlední horské etapě do sněhové závěje, zlomil si žebro, ztratil vedení, skončil čtvrtý. Letos musel tentýž Kruijswijk kvůli nemoci vzdát Giro před poslední horskou etapou na pozici v Top 10. Potom přišel Gesinkův karambol na Tour. A teď tohle.
„Tolik jsem chtěl dojet do Paříže,“ říká znovu Benett. Místo toho jej týmové auto odváží na letiště, aby se vydal domů do Girony.
Z likvidačních událostí tohoto dne to však stále není všechno.
Peloton už má vyšší kopce za sebou, už jsou jezdci na finální 35kilometrové pasáži, která by se podle itineráře mohla jevit jako docela rovinatá.
Což ovšem není.
Mnohokrát jsem sahal na brzdy, ztratil jsem výhodnou pozici
Dvacet kilometrů před cílem na ně číhá nekategorizované stoupání. Dan Martin později přizná: „Už na něm jsem se ocitl v červených číslech. Ani já jsem v posledních dnech nebyl úplně zdravý.“
Přejeli řeku Iseru, potýkají se právě s nepříjemným sjezdem. Před Martinem padne Pantano z Treku, vzápětí dochází k dalším pádům. „Mnohokrát jsem sahal na brzdy, ztratil jsem tak nějakých patnáct míst v balíku i výhodnou pozici,“ popíše Martin. Najednou se ocitá v druhé půli hlavního pole.
A pak se to stane.
Zbývá osmnáct kilometrů. Mistrál ohybá i stonky slunečnic podél trati. Je tak silný, tak nepříjemný.
„Pasáž na bočním větru bude mít sedm kilometrů, chlapci. Sedm kilometrů! Pak zase najedete do protivětru,“ informuje do vysílačky Matt White borce svého týmu Orica.
Podobné informace přicházejí rovněž do sluchátek jezdců týmu Sky. A ten má opět jednou plán.
Čtyři vojáci v bílém a žlutý generál Froome se seřadí na špici pole. A jedeme!. Jejich akcelerace je závratná. Kiryjenka, Kwiatkowski, Henao, Landa i Froome se opírají do pedálů.
V pelotonu nastává stav paniky, pole se dělí. Poprvé. Podruhé.
Na bočním větru bylo Sky ve třinácté etapě ročníku 2013 zaskočeno partou týmu Tinkoff v čele s Albertem Contadorem a Romanem Kreuzigerem. Zato v koncovce loňské jedenácté etapy do Montpellieru duo Chris Froome - Geraint Thomas uniklo na bočním větru ostatním společně s Peterem Saganem a Maciejem Bodnarem.
Teď se z něj Sky znovu snaží vytěžit maximum.
„Selekce nakonec nebyla až taková, jak jsme očekávali,“ přizná za cílem Froome. Společně s Landou se za jízdy rozhlížejí. Aru tu je s námi. Bardet taky. A tady šlape Uran. Ale zato...
PIC OF THE DAY presented by @Century21Fr #TDF2017 #TDFCENTURY21 © A.S.O / @JeredGruber https://t.co/TSjm1LPi4c
„Martin ést séparé,“ kříčí hlasatel.
Až ve druhé skupině šlapou Daniel Martin a Louis Meintjes, stejně tak sprinteři Alexander Kristoff a André Greipel. A až v té třetí je Alberto Contador.
Jezdci Sunwebu a AG2R se ochotně přidají ke Sky a drží drsné tempo. Daleko za nimi Martin zatíná ve druhé skupině zuby, snaží se mu pomoci parťáci Bauer a Brambilla. „Ti dva pro mě dnes odvedli neuvěřitelnou práci. Jack by se pro mě snad i zabil,“ ocení Ir. Jenže opět v případě Quick-Stepu platí: vše marno.
RVÁČI I STRATÉGOVÉ. Žlutý Chris Froome a v etapě vítězný Michael Matthews.
Jsou v cílovém městě Romans sur-Isere, zbylí elitní sprinteři se vrhají do poslední zatáčky, ke spurtu nasazuje John Degenkolb z Treku, jenomže...
„Byl jsem na dvou stovkách metrů na perfektní pozici za Matthewsem, začal jsem sprint, měl jsem větší rychlost než on, ale on mě viděl na své pravé straně a zavřel mi ji. Proto jsem musel zpomalit,“ popíše koncovku Degenkolb. V cíli vztekle máchne rukou směrem k Matthewsovi a zlobí se: „Já jel přímo. On vybočil ze své linie do mé. Podívejte se na televizi.“
Rozhodčí se podívají, ale tentokrát shledají spurt bez závad. Matthews ještě chvíli netrpělivě čeká na cílovou fotografii, zda porazil také dotírajícího Edvalda Boassona-Hagena, a potom už to ví: Vítězství!
„Vyhráli jsme tři z posledních čtyř etap. Neuvěřitelné. Vše, co mohu říci, je jen: díky, díky, díky,“ přenáší vděčnost na týmové kolegy.
Sprint serré, @blingmatthews gagne aujourd'hui ! / Matthews takes the win, it was close! #TDF2017 https://t.co/4eaJwe5dPx
O den dříve si cyklisté Sunwebu uspořádali na parkovišti čtyřhvězdičkového Hotelu du Golf v St. Etienne večerní barbecue vedle týmového autobusu. Probíhalo v duchu převážně nevážném. Přesto si během něj vzal slovo šéf týmu Iwan Spekenbrink a připomněl: „Druhý týden nám vyšel skvěle. Vyhrávali jsme etapy, máme puntíkatý dres. Ale pořád je ještě o co bojovat a co získávat.“
Ani to nemusel říkat nahlas. Co takhle přidat do letošní sbírky k dresu růžovému (Tom Dumoulin na Giru) a puntíkatému (Warren Barguil nyní s velkým náskokem na Tour) navrch i ten zelený?
Ač taková mise ještě před několika dny vypadala jako Mission Impossible, najednou Matthews ztrácí na Kittela pouze 29 bodů.
Nezměním věci, které se dnes staly
U autobusu Sunwebu panuje euforie. U Sky vládne přinejmenším dobrá nálada. „Froome plachtil na bočním větru,“ oznamuje titulek tiskové zprávy o šestnácté etapě.
Rovněž v táboře Oriky se usmívají. Simon Yates navýšil náskok na Meintjese v souboji o bílý dres. „Začátek téhle etapy byl jako Tour a její konec jako jarní klasika,“ vykládá s úsměvem.
Zato jinde...
Dan Martin dorazil do cíle se ztrátou 51 vteřin. Ztrácí tak pátou příčku v celkové klasifikaci, propadá se na sedmou. „To je asi konec mého snu o žlutém dresu v Paříži,“ usoudí.
Ke konci minulého týdne byl nabitý energií. Opravdu věřil, že může v Alpách zaskočit všechny. Teď se vyjíždí na trenažéru a nemá problém hovořit o tom, co se stalo. Martin umí otevřeně vykládat o výhrách i porážkách, pro každého reportéra je to ideální partner k rozhovoru.
„Dnes celý náš tým opravdu trpěl,“ povídá. „Ani já neměl na tom větru nohy a sílu. Je něco jiného jet na bočním větru v prvním a něco jiného ve třetím týdnu Tour. Bylo to celé nešťastné. Pracovali jsme předtím tak tvrdě, abychom byli pro závěr Tour v co nejlepší pozici.“
Copak i věčný optimista a nezlomný bojovník Martin propadá pesimismu? Ne, to bylo jen chvilkové zdání. Jen si ho poslechněte, jak už zase mluví:: „Mohlo to ale dopadnout i mnohem hůř. Jsem pořád docela zdravý. Chci bojovat. A před námi je ještě pár kopců. Tak v nich něco zkusíme, ne?“
Po něm se trousí další jezdci Quick-Stepu. Ti, kteří zůstali s Kittelem, až takřka po dvaceti minutách. Zcela vyčerpaný Zdeněk Štybar odloží kolo u dveří autobusu a hned v něm zmizí. „Dnes opravdu nemůže mluvit,“ chrání jej mluvčí týmu Stephanie Clerkxová.
Podobná scéna se odehrává u autobusu týmu, za který závodí další český cyklista Ondřej Cink. Také on dorazil až v Kittelově skupině. „Sedí v autobuse, je úplně zničený, ani se nemůže zvednout,“ hlásí Ozren Müller, mluvčí Bahrain Meridy.
Marcel Kittel, ač toho dne tolik vysílen a poražen, si opět kráčí na pódium pro zelený dres. Zatím je stále jeho.
„Nezměním věci, které se dnes staly. Je to, jak to je,“ pokrčí Němec rameny. „Tahle etapa se startem do kopce vyhovovala Matthewsovi víc. Ale já už nechci myslet na body, co jsem dnes ztratil. Radši chci myslet na příští etapy.“
That was hard for him but @marcelkittel keeps his #GreenJersey / C'était dur aujourd'hui pour @marcelkittel mais il garde son #MaillotVert https://t.co/31JUtVX7Au
Chris Froome krouží své tradiční kolečko mediálních povinností. „Já i Mikel Landa se cítíme skvěle,“ posílá přes reportéry vzkaz konkurentům. „Takový byl můj cíl v přípravě, abych byl tentokrát ve třetím týdnu Tour silnější než v minulých letech.“
Skutečně je?
Nezbývá než to dokázat.
Už dnes potká v Alpách několik prubířských kamenů, na nichž může potvrdit svá slova.
Jmenují se Col de la Croix de Fer, Col du Telegraphe a Col du Galibier.
„Těžko říci, jak selektivní první alpská etapa bude,“ povídá. „Možná se budeme neustále hlídat my čtyři z prvních čtyř míst celkového pořadí a budeme vytrvale nahánět naše stíny. Nebo to bude naprosto otevřený a nevyzpytatelný závod.“
Klidně může použít i své oblíbené slovo: crazy.
Kolik etap už letos na Tour takových bylo.
Proč by středa měla být výjimkou?
