Jizvy postupně mizí. Až při bližším pohledu na dlaň a prsty dvojnásobné wimbledonské šampionky se dají snáz rozeznat. Je až k nevíře, že před osmi měsíci byly tak drsně poničené, jak ukazuje obrázek z operačního sálu.
Rutinér Kebrle sice říká: „Říznutí vypadá poměrně nevinně.“ Nicméně na normálního smrtelníka působí fotka až šokujícím dojmem.
„Pořídili jsme ji, když jsme Petru uspali a odstranili krytí,“ řekl mistr svého oboru pro MF DNES a iDNES.cz. „Jsou vidět rány na všech prstech, ukazovák je vyklopený, konečný článek nedrží, kloub je viditelně poškozený.“
Čtěte ve středečním vydání MF DNES: Obsáhlý rozhovor s chirurgem Radkem Kebrlem
Dva přetnuté nervy, sedm šlach. Čtyři hodiny tenkrát trvala Kebrleho šichta. Už tehdy viděl, že úraz odpovídá popisu scény, jak ji vylíčila Kvitová.
„Každé poranění nějakým předmětem či přístrojem se na těle projevuje určitými stopami, z nichž zkušený člověk umí přečíst, co se přihodilo. V Petřině případě se jedná o chycení nože. Všemi prsty, velkou silou. Měla ostří pod krkem, chytila ho svou dominantní levačkou.“
Kebrle je přesvědčen, že nyní sedmadvacetiletá blondýnka onoho rána v prostějovském bytě zápasila o život: „No jasně! Volila menší újmu než podříznutí hrdla. Když vám nehrozí vážné nebezpečí, po noži přece holou rukou nesáhnete.“
Není divu, že Kebrle sklízí mezi obdiv mezi svými kolegy. Odborníci z Česka i zahraničí žasnou, že se Kvitová vrátila na kurty už pět měsíců po zákroku.
„Ty bláho, to není možný!“ poznamenal jeden jeho dobrý belgický známý, když se seznámil s detaily a spatřil snímek. Ve skutečnosti v cizí řeči použil o dost peprnější výraz.
Kvitová dlouho tajila podrobnosti o své újmě. Neprahla po lítosti. Nesnažila si vytvářet alibi. Nechtěla umocňovat cirkus, který se kolem ní spustil.
„Se žádostmi, aby ukázala ruku či obrázky z chirurgického zákroku, byla Petra zasypávána od prvního dne, co opustila nemocnici a sundali jí dlahu,“ řekl její mluvčí Karel Tejkal. „Bylo jasné, že jednou přijde okamžik, kdy kývne a těžkou životní kapitolu definitivně uzavře.“
Nakonec svolila tři čtvrtě roku po přepadení, kdy se znovu stala takřka obyčejnou sportovkyní.
“Dokázala vyhrát turnaj, ale taky ztratit zápas, v němž se od ní čekalo vítězství,“ pravil Tejkal. „Proto ráda souhlasila s tím, aby doktor Kebrle zveřejnil detaily o její operaci včetně fotografií. Proč ráda? Protože možná až nyní mnohým dojde, jak fantastickou práci odvedl a jaký zázrak je, že Petra opět hraje tenis.“