Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Proti Francouzům musíme vsadit na bojovnost, tvrdí liberecký matador Pešl

Petr Pešl, Liberec | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

23 2010
Mezi libereckými volejbalisty nenajdete většího experta na francouzskou ligu. Petr Pešl v ní strávil ve čtyřech týmech celkem jedenáct let, takže dnešního soupeře v Challenge Cupu Poitiers dobře zná.

"Francie je známá dobře zorganizovanou obranou na síti i v poli, proto musíme dobře přihrávat. Pak bychom mohli udělat dobrý výsledek," tvrdí Pešl, 36letý smečař Dukly.

Co se vám vybaví, když slyšíte jméno klubu Poitiers?
Že po Tours, kde jsem hrával, má druhé nejlepší fanoušky ve Francii. A už se několik let snaží získat titul, ale zatím se to nedaří. Vloni se jim zranil klíčový univerzál a vypadli v prvním kole, před dvěma lety jim to uteklo dvakrát v tie-breaku s Paříží.

Kdo je hlavním tahounem?
Určitě nejlepší francouzský univerzál Rouzier, který teď ale dva zápasy nehrál. Nikde jsem se nedočetl proč, takže uvidíme. Nám by určitě pomohlo, kdyby proti nám nenastoupil. Takový univerzál, to je třicet čtyřicet procent úspěšnosti týmu.

Soupeře znáte, jak proti němu uspět?
Musíme vsadit na maximální bojovnost. Poitiers je tým, který jen tak nepustí bod, je tam hodně technických hráčů a mají dobrého nahrávače...

...myslíte asi Boulu.
Ano, ale znám ho z Francie. Když má jeho mužstvo horší příjem, tak moc nekombinuje. Nehází to z těžších pozic jako třeba náš Luboš Novák na útoky z trojky nebo na středové hráče, ale hraje všechno na dlouhou nahrávku. Takže musíme pořádně zatlačit na servisu.

Dá se přes Poitiers postoupit?
Všechno bude záležet na tom, jak se zase vyrovnáme s jinými balony. Na pohár se musíme rychle během dvou dnů přeorientovat na značku Mikasa, protože v naší lize hrajeme s Galou. Ve Francii mají Mikasy, takže oni jsou bez problémů.

Je to opravdu až tak velký rozdíl?
Na příjmu určitě a ten bude rozhodovat. Jakmile nám půjde servis a k tomu budeme dobře přihrávat, tak bychom mohli udělat dobrý výsledek. Když nepřihrajeme, půjdeme na síti do plných a to by byla pro nás nepříjemnost.

Jak zvládáte náročný zápasový kolotoč, když teď skoro pořád hrajete?
Hlavně nemáme čas na regeneraci, nemůžeme si pořádně zaposilovat ani potrénovat, abychom zlepšili činnost, která nám zrovna nejde. Všechno to jsou jen takové piditréninky na vyběhání. Musíme to holt ještě vydržet, naštěstí se nám teď daří.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze