"Obrátil jsem list. Vrátil jsem se silnější než dřív. A každému jsem dnes ukázal: Vino je zpět!" Byla to velká demonstrace jeho síly. Ještě v pátek vyhrál klání Kolem Trentina. Včera se 17 kilometrů před cílem odpoutal od čelní skupiny při stoupání na Cote de la Roche.
Vítězové jarních klasik 2010Milán – San Remo: Freire (Šp.) |
Jen Rus Kolobněv držel krok, ale i tomu unikl. Před cílovou metou sám sobě zatleskal. Až víc než minutu za ním přijeli favorité Valverde, Gilbert, Evans, bratři Schleckové či týmový druh Contador, mnohem později Roman Kreuziger. "Začaly mě chytat křeče," říkal Čech. "Nebyl jsem stoprocentní, to jste pak na tak těžkém závodě bez šancí. Lutych vyhrává ten nejsilnější. Tím byl Vinokurov."
Kazach tu triumfoval už v sezoně 2005, tehdy ujel s Němcem Voigtem 50 kilometrů před cílem. O dva roky později si pak prožil peklo, ráj a peklo v rychlém sledu.
Na trati Tour 2007 i s těžkým krvácejícím zraněním vítězil, vydobyl si přezdívku Superman. Když jej o den později obvinili z krevního dopingu, list France Soir psal: "Och, jak krásnou se jevila pohádka o mučedníkovi, který vystoupil z pekla do cyklistického ráje. Tento chemický ráj je však řádně prohnilým královstvím."
"Vinokurov zavraždil Tour," hřímal tehdy belgický list Le Soir. "Ne! Tour zavraždila mě," reagoval. Situoval se do role mučedníka. "Byl jsem obětí spiknutí."
V listopadu 2007 oznámil ukončení kariéry: "Už nechci mít s cyklistikou nic společného." Ale půl roku poté hlásal: "Takhle kariéru neskončím." Když se loni po odpykání trestu opět zjevil na kritériu ve Francii, měl na dresu nápis Vino 4ever (Vino navždy) a vracel se ve stylu hollywoodské hvězdy. Za šatnu požadoval místnost v privátní vile.
Opět postavil na nohy stáj Astana, udržel tu i Alberta Contadora. "Bude naší jasnou jedničkou. Postarám se, aby se mu dostávalo respektu, který si zaslouží," řekl.
Kdysi Vinokurov tvrdil: "Mým největším snem je vítězství na Tour." Letos říká: "Ten sen je pryč. Pomůžu na Tour Albertovi." Včera však byly jejich role opačné.
Španěl útokem unavil favority, pak přišla chvíle Kazacha. "Děkuji Albertovi za pomoc," tvrdil. Ne každý se usmíval, když uchopil trofej pro vítěze. "Ale každý si zaslouží druhou šanci, ne?" říkal Laurenzo Lapage, sportovní ředitel Astany.