Je to klukovský, až pubertální vtip, jenže kdyby v pondělí ráno našel Valentino Rossi ve svém těžkém kufru dlažební kostku, nezlobil by se. Nečertil by se, spíš by se jen spokojeně usmíval.
A klidně by si na vídeňském letišti i připlatil za nadváhu.
Kostka ze staré části brněnského okruhu by totiž byla speciální individuální cenou za jeho nedělní triumf v MotoGP. Symbolickou odměnou od lidí z Masarykova okruhu, protože Rossi by tu vyhrál poosmé v kariéře, což nikdo jiný v historii dosud nesvedl.
Tato relikvie roky leží v kanceláři spolumajitele brněnského Automotodromu Karla Abrahama a roky bylo zbytečné uvažovat, že by si ji odsud Rossi mohl odvézt. Trápil se, nevítězil, už to nebyl ten suverénní „Vale“, vždyť jeho poslední zdejší triumf se datuje „až“ do roku 2009. Teprve teď, v 36 letech, zase na okruh přijel jako lídr šampionátu.
Jako aspirant na vítězství.
Jako muž, který může reálně mluvit o titulu mistra světa.
A Karel Abraham junior, jeden z jeho „soupeřů“ v MotoGP, popisuje: „Dřív tituly vyhrával a stačilo mu k tomu jet na 100 procent, teď ale do toho dává procent 110. Jubilejní, desátý titul chce. A mě by zajímalo, co bude pak. Jestli to zapíchne, nebo bude pokračovat? Ale tipuju to druhé.“
Velká cena v BrněRady pro diváky Jak se dostat do Brna a vyhnout se zácpám? Otázka, na niž nejen během Grand Prix zná odpověď málokdo. Pořadatelé radí vyrazit s předstihem, což platí o každé cestě po D1. Silničáři slibují, že všechna omezení budou během víkendu v režimu dvou pruhů. Lze doporučit poslouchat Zelenou vlnu Radiožurnálu: dopravní informace bude mimořádně vysílat každých 15 minut. Krize však nemusí přijít jen na D1. Okolní vesnice u Brna i město samotné jsou plné objížděk a omezení, pozor na ně. Z brněnského Mendelova náměstí lze dojet na okruh bezplatnou autobusovou linkou č. 400. Dobrá zpráva: kvůli tropickým vedrům rozmístí pořadatelé na tribunách 12 sprch a na tribuně C bude i vodní klimatizace. Vstupenky lze pořídit přímo v pokladnách Automotodromu, základní třídenní stojí 2 100 korun. Program: Sobota: kvalifikace Neděle: závodní den Přímé přenosy tréninků a kvalifikace vysílá Nova Sport, závody i Fanda. |
Rossi jen tak z boje neutíká, nezničily ho bídné roky u Ducati, kam přestoupil před sezonou 2011. Přečkal i zlé časy po návratu do Yamahy, kdy si ztěžka zvykal na novou motorku. Stupně vítězů pro dřívějšího suveréna, který byl – a zase znovu je – pro MotoGP tím samým, co Michael Schumacher pro F1, se najednou proměnily ve schůdky na míle vzdálené...
Teď je vše jinak.
Z posledních 19 závodů na nich stál 18krát! Pětkrát vyhrál, v čele šampionátu má 9bodový náskok na Lorenza. A Phil Read, sedminásobný mistr světa, který Rossiho považuje za osobního přítele, tvrdí: „Vale získá titul. Má stále výsledky, je pořád na stupních, nepadá.“
Rossi jen oponuje: „Devět bodů v půlce sezony není moc, ale je fajn se v šampionátu zase vidět takto vysoko.“ Je pravda, že Rossi do jisté míry těží z krize někdejší elitní a neporazitelné čtyřky.
Dani Pedrosa se z ní po opakovaných operacích vytratil.
Marc Márquez, suverén posledních dvou sezon, se zase až příliš zostra pouští do bitev s Rossim, chybuje, padá a ztrácí.
Jen Jorge Lorenzo, týmový kolega, se drží v závěsu. Byl to přitom právě Lorenzo – či spíš jeden z hlavních důvodů – proč Rossi před rokem 2011 opustil Yamahu. Ti dva se nemuseli, vlastně mezi nimi panovala otevřená válka, a byť teď „podepsali“ pakt o neútočení, třeba Abraham tvrdí: „Rivalita je dál obrovská, i když se na kameru tváří, že ne.“
I ve čtvrtek, když na tiskové konferenci seděli vedle sebe, měli mírumilovný pohled. Rossi si už tradičně hrál s fotografy, kteří právě na něj celou dobu mířili objektivy a čekali na jeho obvyklé šaškovské kejkle.
Výsledek? Dočkali se.
V tomhle Rossi i během krizových let zůstal stejný. Klaun a bavič, kterého milují davy. I když ho výhry dlouhé měsíce míjely, stejně jste na okruzích vídali záplavu žluté, jeho typické barvy. Mohlo to dle výsledků klidně být rok vlády Lorenza či Márqueze – a stejně v obchodech se suvenýry, které putují po zastávkách šampionátu, byly hlavním artiklem kousky s číslem 46.
Teď to bude v Brně platit tuplem.
Je-li řeč o Brnu, to má v Rossiho kariéře zvláštní místo. Byť i ve čtvrtek novinářům zopakoval, jak těžká zdejší trať je a jak skvělí diváci tu jsou, což je vlastně diplomatické klišé, které vypráví na většině štací, neopomenul připomenout: „Právě v Brně jsem si uvědomil, že bych se mohl stát profijezdcem.“
Psal se rok 1996 a on tu vyhrál první ze svých 111 závodů v šampionátu. O rok později právě tady získal i první z devíti světových titulů.
Pakliže přidá v neděli triumf číslo 112, bude zase o něco blíž titulu číslo 10. A dlažební kostka toho budiž důkazem.
