Strade Bianche v italštině znamená bílé silnice. Nic nemůže být výstižnější.
Název totiž vychází z historických bílých štěrkových cest, které tvoří podstatnou část 176 kilometrů měřícího závodu okolo italské Sieny. Jde přesně o devět šotolinových úseků o délce 52,8 kilometrů. Cíl? Po stoupání na ikonické náměstí Piazza del Campo, které patří do seznamu památek světového dědictví UNESCO.
„Hrozně se Strade Bianche těším,“ vyprávěl už loni Zdeněk Štybar. „Vždycky jsem tam chtěl startovat,“ přiznal zase Petr Vakoč. A Češi nejsou jediní, italská klasika uchvátila celý cyklistický peloton, mistra světa Petera Sagana nevyjímaje.
„Už jsem tady několikrát jel a musím přiznat, že se mi trasa hrozně líbí, je opravdu unikátní. Miluju takový terén,“ nechal se slyšet Sagan. Ten od své výhry v Richmondu stále čeká na tu vůbec první v duhovém trikotu.
Historie? Téměř žádná
Ne, italská klasika zatím nenapsala tolik příběhů jako 114letá babička Paříž-Roubaix. První ročník se jel před pouhými devíti lety. „I přesto je ikonická, opravdu speciální. Stává se jedním z důležitých závodů v kalendáři,“ nešetřil chválou sportovní ředitel Tinkoffu Patxi Vila.
A hlavně – stále roste. „V letošním roce koupilo televizní práva 160 zemí světa! Je to úžasný závod s úchvatnými obrázky Itálie. Můžete vidět Toskánsko, kopce, vinice, šotolinové cesty,“ vyjmenovává ředitel závodu Mauro Vegni jeho přednosti.
Mimochodem, podle prezidenta Mezinárodní cyklistické unie Briana Cooksona, je Strade Bianche jedním ze závodů, který by měl od roku 2017 povýšit do nejvyšší kategorie World Tour.
Ne že by si to nezasloužil...
Důležitou roli hraje i počasí. Pokud je sucho, cyklisté na čele balíku často téměř nic nevidí kvůli prachu, který se zvedá za motorkami a doprovodnými auty před nimi. Ale ani v pelotonu to není žádná výhra, tam už zase kvůli cyklistům před vámi nevidíte vůbec nic.
V dešti se zase ze silničních cyklistů stávají cyklokrosaři – podle serveru Cyclingquotes jde pak doslova o epický blátivý festival. Takový cyklistický Glastonbury.
Kdo bude na startu:Ag2r: Bakelants |
Vyzkoušeli si ho v roce 2010 závodníci na Giru d ́Italia. Sedmá etapa tehdejšího ročníku se právě zčásti jela po bílých silnicích, které zkrápěl déšť. Jak závodníci vypadali, se můžete podívat zde.
Předpověď na sobotu? 75procentní šance na déšť...
A to spoustu závodníků baví.
Š + V - české duo v Etixxu
Nejvíc možná Zdeňka Štybara, trojnásobného mistra světa v cyklokrosu. Kolikrát už si přál, aby na na kostkované Paříž-Roubaix alespoň jednou zapršelo.
Loni ale ukázal, že mu nevadí ani suché, prašné silnice. Však si vzpomeňte, v závěru závodu vepředu zůstala jen trojice nejlepších – Štybar, Valverde a van Avermaet. Poslední jmenovaný zaútočil na posledním kilometru v nejprudším, osmnáctiprocentním stoupání. Stačil mu jen český cyklista, který za to po pár metrech vzal sám.
Na to už neměl odpověď ani van Avermaet a Štybar vjížděl na náměstí Piazza del Campo s rukama nad hlavou. Nevídaná premiéra.
Letos bude třicetiletý cyklista na startu znovu a znovu jako jeden z největších favoritů. Podle Cyclingquotes dokonce ten úplně největší – jako jedinému mu přidělili plný počet pěti hvězdiček. Vždyť tentokrát nepojede pro první zkušenosti, ale pro obhajobu prvenství. A s sebou má hodně nabitý tým Etixx.
Krýt Štybarovi záda bude třiadvacetiletý mladík Petr Vakoč.
I když krýt záda...
Vakoč aktuálně vede žebříček Europe Tour, v tom světovém je čtvrtý. „Vytisknu si ho a někde vystavím,“ vyprávěl nevěřícně.
Zažil totiž skvostný únor. Pokud zrovna nevyhrával jako celý minulý víkend, dojížděl v elitní desítce. Lepší start do sezony si snad nemohl přát. A skvělé fazony si jsou vědomi i v Etixxu.
ČESKÉ DUO: Petr Vakoč (vlevo) už letos zvedal ruce nad hlavu dvakrát. Zdeněk Štybar zatím na výhru čeká. Stejně jako loni...
„Asi budu jedním z lídrů,“ povídal před startem. „Fyzicky na to mám, ale uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Hlavním lídrem bude určitě Zdeněk Štybar, který obhajuje vítězství, ale je dobré mít víc možností.“
České duo bude podporovat i trojnásobný mistr světa v časovce – Němec Tony Martin, nebo sedmý muž loňského ročníku Paříž-Roubaix, Belgičan Yves Lampaert.
Klasikářká elita na startu
Kromě české dvojice v modrých barvách Etixxu se na sobotní start měl postavit i Roman Kreuziger, předloni pátý muž, kterému tamní profil rovněž sedí. Kvůli nemoci ale ve čtvrtek odpoledne oznámil, že nepojede. „Je mi líto, že Tinkoff pojede Strade Bianche beze mě, ale nemoc byla silnější. Doufám, že se stihnu uzdravit na Tirreno,“ připomněl etapový závod kategorie World Tour, kde má už příští středu startovat jako lídr.
Tinkoff tak vše podřídí Peteru Saganovi. „Je to jeden z našich cílů v sezoně, proto tady máme tak silný tým i s Peterem,“ prozradil sportovní ředitel Vila.
Pole cyklistů je vůbec pěkně nabité.
Druhé místo z loňska bude obhajovat van Avermaet, to třetí zase Valverde. Po třítýdenní pauze se vrací Vincenzo Nibali, kterému snad nedělá problém žádný terén na světě. Ve Sky zase budou spoléhat na předloňského vítěze Michala Kwiatkowského.
A oči se obrací i na Fabiana Cancellaru – jediného dvojnásobného vítěze, pro kterého půjde o speciální závod. Pokud by totiž vyhrál potřetí, dostane pikantní dárek.
Pojmenují po něm jednu z šotolinových pasáží!
„Jistě, je to marketingový tah, ale vždyť ono to funguje! Podívejte se na Alpe d ́Huez,“ připomněl pořadatel Mauro Vegni slavný francouzský kopec s jednadvaceti serpentinami. Ty jsou pojmenovány po předchozích vítězích etap Tour de France, končících právě na tomhle stoupání.
Jistě, Strade Bianche má ke slávě Huézů kopce daleko, ale řekněte, kdo by nechtěl, aby po něm pojmenovali jeden z úseků slavné klasiky?
Klasiky, která každým rokem roste.