Československá výprava zdolala vrchol Mount Everestu více než 31 let ode dne, kdy sir Edmund Hillary a šerpa Tenzing Norkej vystoupili na jeho vrchol jako první.
Vědecko-horolezecká expedice na Everest v roce 1984 se přitom nerodila lehce a do posledních chvil se nevědělo, zda se vůbec uskuteční. Jejím vedoucím byl docent František Kele, cestovatel, horolezec a přírodovědec. V horolezecké skupině bylo čtrnáct Slováků a dva čeští horolezci.
Čtrnáct dní trval pochod himálajskými údolími, 6. září dosáhla karavana výšky 5400 metrů, kde byl postaven základní tábor. Pak vznikaly výškové tábory a ve výšce 8300 metrů byl postaven malý stan pro vrcholové družstvo.
Tragický konec sestupu
Jánu Porvazníkovi, který měl jít k vrcholu jako první, praskly cévy sítnice. Jozef Just a Ang Phurb se kvůli vichřici museli vrátit. Dalšími v řadě byli padesátiletý Jozef Psotka a devětadvacetiletý Zoltán Demján.
Dlouholetí kamarádi vyšli jedenáctého října ze základního tábora, o dva dny později byli ve třetím táboře a dohnal je Ang Ritha. Výkon nenápadného šerpy byl obdivuhodný: za jediný den vystoupil ze základního tábora do třetího, ve výšce téměř sedm a půl kilometru. Čtrnáctého se společně dostali do výšky 8300 metrů. Našli stan, potraviny a kyslíkové láhve, které tam po svém pokusu zanechal Jozef Just. Místa ve stanu bylo málo, takže jen podřimovali a ráno vyrazili k vrcholu. Závěrečný výstup jim trval osm hodin.
Ve čtvrt na čtyři odpoledne 15. října 1984 byla na vrcholu světa vztyčena československá vlajka. Demján, Psotka a Ritha zdolali Everest bez kyslíkových přístrojů, takzvanou polskou cestou jižním pilířem.
Pro návrat si trojice zvolila cestu jižním sedlem, která je sice delší, ale vede lehčím terénem. Zastihl je však orkán a ve tmě se rozpojili. Vysílený Demján dorazil do druhého tábora, ráno se dovlekl Ang Ritha se zprávou, že na Psotku dolehla krize a odmítl jít dále. Snahu o jeho záchranu zkomplikovalo počasí a teprve další den jej nalezl Jozef Just vpravo od sestupu mrtvého. Psotka byl pochován v trhlině ledovce, na kterém si chtěl odpočinout.
O čtyři roky později čekal Psotkův osud i na objevitele jeho mrtvého těla: Jozef Just v roce 1988 zahynul při sestupu po úspěšném zdolání Everestu. Dalšími slovenskými pokořiteli Everestu se stali Peter Hámor, Vladimír Zboja a Vladimír Pluľík (1998) a v Čechách žijící slovenský rodák Miroslav Caban (2002).
Everest ovládá komerce
Prvním Čechem na vrcholu Everestu byl 17. května 1991 Leopold Sulovský. "Dnes tam na tři sta klientů cestovních kanceláří připadají dvě opravdové expedice. Je to velká komerce," řekl 'Polda'Sulovský k současným komerčním výstupům na nejvyšší horu světa. V horolezeckých expedicích na Everestu jej následovali Josef Nežerka (1996), Vladimír Nosek a Radek Jaroš (1998) a v roce 1999 Renata Chlumská, Češka žijící ve Švédsku.
Zatímco v prvopočátcích byl Mount Everest kopcem pro vybranou elitní společnost horolezců, loni se při oslavách padesáti let od jeho prvního zdolání tísnilo v základním táboře na 500 turistů. "Je to nyní brutálně masová záležitost, od druhé poloviny devadesátých let jsou tam hlavně komerční expedice, v tom je diametrální odlišnost," předložil srovnání šéf Českého horolezeckého svazu Jiří Novák, který byl v základním táboře na Everestu v roce 1980.
Stejný názor má i Miroslav Caban, jenž vylezl na nejvyšší horu světa před dvěma lety. "Z té hory se stává byznys," řekl. Na Everest vylezlo již 1372 lidí, téměř 200 odvážlivců však za tento pokus zaplatilo životem. "Ta hora je spravedlivá. Jestli si myslí člověk, jenž se celý život flákal, že si 'výlet' na Everest koupí, tak se mýlí. A když se z hory absolutně nezkušený horolezec vrátí domů, tak může do konce života slavit a chlastat, protože měl velké štěstí," tvrdí Caban.
