"Kolikrát my už si zavazovali tkaničky od bruslí? Snad milionkrát," dumá ona. Její jedenačtyřicetiletý partner při čištění zubů strečuje, chlácholí záda, trpící pod nesčetnými zvedačkami. Na skráních mu přibývají šedivé vlasy, ale aspoň jich má dost. "Kanaďanu Browningovi už všechny vypadaly," připomene vrstevníka, exmistra světa.
Je tomu přesně deset let, kdy česká sportovní dvojice stanula na krasobruslařském olympu a v Birminghamu vybojovala titul světových šampionů.
"Ve tři v noci po závodě jsem si stoupl v koupelně před zrcadlo a povídal sám sobě: Dokázal jsi to. Jsi mistr světa," vzpomíná dnes Novotný.
Před volnou jízdou tehdy zlomil šroubek na patě brusle, navíc se mu uvolnila gumička, kterou měl přichycené kalhoty. Stres střídal stres. "Možná to bylo dobře. Vybili jsme si nervy jinde a nezhroutili se na ledu," uvažuje Kovaříková.
Teprve poslední startující pár, ruské duo Jelcovová–Buškov, rozhodoval o jejich triumfu či porážce. Dobruslili a Kovaříková visela očima na monitoru s pořadím. "Hypnotizovala jsem ho, ať zůstaneme na té nejvyšší lince. Pak mnou projela šílená úleva."
|
Radka Kovaříková |
Jejich trenérka Irina Rodninová, jindy tak tvrdá ruská žena, se na ně zavěsila a dojatě plakala. Za titul dostali pamětní mince a 500 švýcarských franků, plat za exhibici. Velké prémie vnikly do soutěží ISU teprve s ročním zpožděním.
"Nelituji toho. Hlavně že nám zahráli tu hymnu," říká Novotný.
Jak na běžícím páse
Dva všemi očekávané kroky následovaly. Přestoupili do profesionálního okruhu a v Brně si vyměnili svatební prstýnky. Zažili tehdy zlatou éru profiokruhu, kdy předolympijský atentát na Nancy Kerriganovou zfanatizoval davy. Aby měli showbyznysu co nabídnout, proměnili se z vyznavačů klasické školy na univerzály, bruslili na hudbu z opery Carmen i na rytmy techna.
"Byli jsme mezi profíky noví, byli jsme in," vypráví Kovaříková. Plánovali, že zůstanou čtyři roky. Mezitím jich je deset a konec stále v nedohlednu. Okruh profesionálních závodů zanikl, zůstaly jim jen exhibice, revue a ledové muzikály. "Amerika postrádá skandály, televize přestaly platit za práva," vysvětluje Novotný.
Přesto vystupují padesátkrát za sezonu. V sezoně 2002–03, kdy podepsali smlouvu s výpravnou revue Holiday on Ice, dokonce dvousetkrát! "Tahle show se nejvíc podobala cirkusu. Žili jsme jako na běžícím pásu. Koupila jsem si metr a odpočítávala dny jako na vojně," líčí Kovaříková.
Jak dlouho vytrvají? "Klasická otázka. A můžeme hned přidat další: Kdy založíme rodinu? Nevíme." Novotný se na podzim vážně zranil, při tréninkové srážce mu mladá krasobruslařka přeřízla stehenní sval pod kolenem. Lékaři jej po operaci vyděsili: "Být seknutí o trochu hlubší, přišel byste o nohu." Tak si konec nepředstavovali.
Vrátil se, plánují evropské turné skupiny Champions on Ice. Možná i do Česka přijedou společně s Anissinovou–Peizeratem, Bonalyovou či Sabovčíkem.
Alespoň nenakynou
"Pořád nemám čas naučit se vařit. Jsme na dietě," prozrazuje Kovaříková. K obědu si objednají rizoto a smažený sýr. "Nenakyneme jako Oleg Ovsjannikov. Ten už má 120 kilo," vzpomene Novotný další hvězdu.
V brněnské hale jsou trpěni, nikoliv vítáni. "Připadáme si tu jako bruslaři, kteří jezdí jen pro radost," postesknou si s hořkostí v hlase.
Svaz je kontaktoval naposledy v lednu 1999, o jejich trenérské služby nejeví zájem. Současná česká reprezentace se přitom propadá do podprůměru.
Sólista Verner, jediný zástupce na světovém šampionátu v Moskvě, skončil v kvalifikaci. "Je nám z toho strašně smutno," říká Novotný. Birminghamské zlato brněnských manželů zřejmě nadlouho zůstane poslední.
