V celkovém pořadí elitního seriálu mu sice po smolném začátku sezony náleží 22. příčka, ale může ho hřát, že do roku 2016 vstoupí s umístěním v top ten z posledního letošního závodu. A to rozhodně není k zahození.
„Jsem moc spokojený. Také proto, že jsem si vylepšil náladu po Lillehammeru,“ připomněl nešťastné první dva závody před dvěma týdny, kdy jej kvůli drobounké chybičce v botách po tradičně velmi dobrém skoku diskvalifikovali. O den později, ve druhém závodě, v běžecké části doplatil na ledovou stopu, což mu přineslo propad na 39. místo.
Zato tento víkend v Ramsau to už byla jiná písnička. V sobotu poprvé v sezoně bodoval, když doběhl sedmnáctý, a o desátém místě již byla řeč. Přesto v neděli sahal po ještě lepším výsledku, ještě kilometr před cílem desetikilometrové běžecké části mu patřila čtvrtá příčka. Jenže z útoku na bronz sešlo...
Sdruženář Tomáš Portyk při skokanské části závodu Světového poháru v rakouském Ramsau.
„Došly mi síly, přesto desáté místo beru všemi deseti, je to vylepšení maxima. Přesvědčil jsem se, že mám zase o kousek blíž ke špičce,“ povídal závodník, jehož dosud nejlepším výsledkem bylo dvanácté místo z lednového Schonachu. „Skoky mi jdou, dosud jsem v nich byl pokaždé v první pětce, a věřím, že se budu dál zlepšovat i v běhu.“
Při neúčasti Miroslava Dvořáka, který se po nemoci chystá k návratu do přípravy, je Portyk jediným českým sdruženářem v pelotonu Světového poháru. A průnik do nejlepší desítky v devatenácti letech, to už je věc, která by třeba mezi biatlonisty vzbudila mnohem větší pozornost.
„Vím, že severská kombinace je u nás tak trochu popelkou, ale určitě mě nemrzí, že jsem se nedal na biatlon. Biatlonistům jejich úspěchy přeju, mě ale baví kombinace,“ má jasno Portyk, kterého měly původně čekat nejbližší závody Světového poháru 2. a 3. ledna v Klingenthalu.
Němečtí organizátoři však nyní oznámili, že kvůli nedostatku sněhu a vysokým teplotám nejsou schopni připravit můstek ani běžecké stopy a závody se tak ruší.
