Pořád jsme první v žebříčku. Pokusíme se vyhrát, věří si Italky

Kapitán Corrado Barrazzutti má pro ně pouze slova chvály: "Jsou jedním z nejlepších týmů italské historie." O kom mluví? O tenistkách z fedcupového týmu. Třikrát za posledních šest let vyhrály týmovou soutěž. V Ostravě před nimi stojí velká výzva: chtějí-li letos do finále, musí porazit úřadující šampionky Fed Cupu - Češky.

"Šance? 50:50," nepouští se do prognóz italský kapitán Barrazzutti, jehož svěřenkyně triumfovaly ve Fed Cupu v letech 2006, 2009 a 2010.

Jeho kvarteto Francesca Schiavoneová, Flavia Pennettaová, Roberta Vinciová a Sara Erraniová, momentálně naskládáno v první třicítce světového žebříčku, působí v týmové soutěži mimořádně kompaktně. 

"Mít tak kvalitní a silné hráčky, to je pak jednoduché být kapitánem," pochvaluje si šéf italského týmu. "I když při těch možnostech je někdy výběr do dvouher trochu komplikovanější, to přiznávám. Výhodou je fakt, že vybíráte mezi skvělými tenistkami."

Pro víkendový duel už tajemství nominace jeho hráčky znají. "Vědí, která bude hrát," přiznává Barrazzutti. Do výpočtů před ostravským semifinále týmové soutěže musel kromě aktuální formy svých svěřenkyň vnést jednu proměnnou navíc: povrch. Rychlý Novacrylic Ultracushion System není pro italské antukové specialistky ideální.

Italky očima Petra Pály

"Tvoří vynikající tým, až na výjimky spolu hrají velice často, znají se a jsou schopny různě za sebe zaskakovat, což týmu dodává sílu. V porovnání s utkáním před dvěma lety jsou mnohem silnější, dosáhly skvělých výsledků - Schiavoneová vyhrála Roland Garros, Pennetaová byla ve světové desítce, mají skvělý debl Vinciová, Erraniová. Výkonnostně jsou k sobě mnohem blíž, ale nemají takového lídra, jako když vyhrála Schiavoneová v Paříži.
Pro Fed Cup v rozhodujících čtyřhrách často měnily sestavy a skoro vždy s úspěchem, na to je potřeba si dát velký pozor. Z mého pohledu nejsme třeba mírnými favoritkami ani deblu - a to je spíš výjimka, v něm bych viděl bych šance 50:50.

"Ale líbí se nám. Cítíme se na něm dobře," ujišťuje Roberta Vinciová. Přechod z barcelonské antuky, kde v neděli bojovalo italské kvarteto mezi sebou o titul ve čtyřhře, zatím prý hráčky zvládají bez problémů. "Není to jednoduché, ale umíme to, vždyť v sezoně se povrchy střídají často. Navíc máme několik dnů," dodává Sara Erraniová.

Z Italek je letos vidět nejvíce, už vyhrála dva turnaje. "Věřím, že v těch dobrých výkonech budu pokračovat," přeje si 28. hráčka světa.

Její slavnější a úspěšnější krajanka Francesca Schiavoneová se v posledních týdnech trápí, k ostravskému víkendu hledí šampionka Roland Garros 2010 a loňská finalistka pařížského grandslamu jako k možnosti, která ji psychicky zvedne nahoru. "Vidíte ty moje výsledky... V tenise je mezi výhrou a prohrou malý krůček, ale pro mne je dobré být tady. A důležité získat nějaký bod pro tým," říká dvanáctá tenistka světa.

Ambice má italský tým velké, finále láká. "Hrajeme semifinále poněkolikáté, máme zkušenosti, to mluví v náš prospěch," říká čtyřiadvacátá hráčka světa Flavia Pennettaová, poslední přemožitelka Kvitové ve Fed cupu v semifinále v Římě 2010. "Cože? Já? To jsem ani nevěděla," netají překvapení z pohledu do statistik.

K víkendu hledí optimisticky: "Nebojíme se." A kapitán Barazzutti přidává: "Díval jsem se cestou na tiskovku, že ještě pořád svítí Itálie na první příčce žebříčku Fed Cupu. Přijeli jsme sem zkusit vyhrát. Tak to má být, ne?"