"Není to jednoduché nastoupit do dvouhry, když jsem loni hrál tři singly," řekl František Čermák. "Je těžké vysvětlovat, jaké máte pocity, když hrajete na půl kurtu, celý rok neběháte a najednou jste na celém hřišti sám. Jiná je i orientace, všechno. Čekal jsem, že to může být horší. Opravdu to je velký rozdíl."
V čem je největší?
Asi v returnu. Když hrajete na půl kurtu, úhel úderu je jiný, rytmus, debl je sport na půl dvorce. K tomu během roku odehraji tak čtyři pět dvouher, zatímco singlisté šedesát až osmdesát.
Takže byste se asi raději představil ve své elitní disciplíně, ve čtyřhře, ne?
Jsme tady jako tým. Není důležité, co bych si přál. Jestli je Tomáš sedmý na světě a Radek vyhrál ve čtyřhře Grand Slam, tak není důvod zkoušet něco nového. Za poslední roky z osmi deblů prohráli jediný, a to byl ještě Radek unavený. Není proč měnit vítěznou sestavu.
Zajímavé je, že při podání jste se často trefoval do rychlosti 199 kilometrů za hodinu...
Tak jsem si našteloval rameno. Mělo to být ale dvě stě, takže jsem to rameno méně utáhl. (smích)
Jaké to bylo jít do zápasu, když už bylo o postupu rozhodnuto?
To neřeším. Když jdu hrát, tak se vždy snažím dát do toho sto procent. Super pro mě byla atmosféra, ta byla jiná, než znám z turnajů, tolik fanoušků člověk běžně nezažije.
A nemrzí vás, že proti pátku a sobotě už byly ochozy poloprázdné, byť přišlo přes tři tisíce diváků?
Nejsem zvyklý hrát před tolika lidma, takže pro mě bylo hlediště dost plné i dneska. Ani jsem nečekal, že přijde tolik lidí.
