Není to trochu málo pro trojnásobnou medailistku?
Nevyšlo to, nedá se nic dělat. Je jedno, jestli skončím čtvrtá nebo dvanáctá, na mistrovství se jezdí o medaile.
A tu jste nezískala.
Ale v cíli jsem si zase uvědomila, jaké úžasné úspěchy za sebou mám - čtyři medaile ze světových akcí. Teď na sobě pracuju, hodně se toho snažím změnit, pokud chci být dobrá, nejlepší, tak jinou cestu nemám. Kdybych změnám měla obětovat celý tento rok a ty další budou stát za to, tak tuhle sezonu může vzít čert.
Co kdyby to nešlo i za rok?
Takhle neuvažuju, věřím, že to půjde. I pokroky na sobě cítím. Letošní sezona není takový propadák, pořád se držím mezi deseti patnácti nejlepšími na světě a myslím, že mám velmi dobrou pozici na to, abych mohla ve Světovém poháru útočit na stupně vítězů.
Záhrobská se na MS nevešla do desítky |
Chtěla jste se o ně pokusit i před 2. kolem závodu?
Už ne, protože ta šance tam už nebyla. Spíš jsem jela na pocit, abych byla spokojená a aby se mi podařilo něco změnit oproti první jízdě. Spíš jsem závodila sama se sebou.
Bylo druhé kolo lepší než to první?
O něco. Ale samozřejmě to ještě zdaleka není ono.
Kolik času dáváte změnám, aby začaly fungovat?
Nesmím být netrpělivá. To, do čeho jsme se pustili, je hrozně těžké. Já jsem byla v 26 letech postavená před to, že buď něco změním, nebo zůstanu tam, kde jsem. A pak budu doufat, že mi někde bude přát štěstí, nahrají mi podmínky a dostanu se ve výsledcích dopředu.
Jenže tohle je dost bolestivá volba.
Zvolila jsem tu těžší cestu a opravdu je to náročné. Já se některé věci učím znova a nejenže se učím, ale já musím předělávat i ty staré. Je to běh na dlouho trať.
Je náročné tyhle změny obhajovat před okolím?
Dost! Ale já vlastně vůbec nemám potřebu to nějak vysvětlovat, natož se obhajovat.
Slýcháte hlasy, že všechno v tréninku, přípravě děláte špatně?
To jo, ale snažím se, a myslím, že se mi to i daří, si ty hlasy nepřipouštět. Nepřejících lidí je spoustu, ale je dost i přejících, kteří mi fandí.
