Toho dne měl startovat v jednorázovém závodě Grand Prix Valonska. Jenže všechno bylo rázem jinak.
Vakočova sezona velkého průlomu jako by neměla brát konce.
Ještě loni závodil za třetidivizní Etixx, farmu Omegy. Ale titul vicemistra Evropy do 23 let i triumf Kolem Slovenska mu pomohly ke smlouvě v cyklistické „extralize“. Půl roku se v ní rozkoukával, občas i trápil. „Chvíli mi trvalo, než jsem do toho pronikl. Také proto, že jsem byl ke konci minulého roku nemocný a dva a půl měsíce tehdy netrénoval.“
Dvěma stříbrnými medailemi z mistrovství republiky však v červnu začalo báječné léto Petra Vakoče. Na závodě Kolem Polska vyhrál etapu, jel čtyři dny ve žlutém a za 10. místo bral body do World Tour. A minulý týden se na jednorázových kláních World Tour v Kanadě držel do posledních chvil mezi nejlepšími a v Montrealu obsadil cenné 13. místo.
Onemocnění Rigoberta Urana nejprve způsobilo, že povýšil na roli náhradníka pro týmovou časovku na šampionátu. Pak přišel Steelsův středeční ranní telefonát. Julienu Vermotemu, který patřil do šestičlenné nominace Omegy, se totiž přes noc udělalo špatně. Zdálo se, že Vakoč pronikne do sestavy hvězd.
„Zpočátku jsem byl z toho překvapený a trochu i vystrašený. Místo v týmové časovce byl pro mě cíl až na příští rok - a najednou jsem tady,“ říkal v Ponferradě. Hned ve čtvrtek se na trati s týmem sjížděli, zatím v sedmi, včetně oslabeného Vermoteho. Vakoč trénoval s Tony Martinem, nejlepším časovkářem světa, s Tomem Boonenem či s Nikim Terpstrou.
„Postupně jsem přestal být nesvůj. Věřím, že jsem zapadl. Kdyby to nakonec dopadlo, že budu opravdu startovat, budu připravený,“ hlásil po tréninku.
Už na jaře ho chválil Mark Cavendish, kterému pomáhal v Turecku. Později jeho výkony vyzdvihl i Patrick Lefevere, manažer Omegy.
Zda skutečně v neděli nastoupí, definitivně rozhodne až zdravotní stav Vermoteho. Ovšem i kdyby se posléze Vakoč do vyvolené šestice Omegy nevešel, v Ponferradě jej čekají najisto silniční závod a individuální časovka.
V té měl původně startovat pouze Jan Bárta, druhé místo nemínil český svaz již tradičně obsadit.
„Zdeněk Štybar však psal panu Štetinovi (prezidentovi svazu) a trochu svaz popíchl, proč druhé místo nechávají volné,“ vypráví Vakoč. „Byla by škoda ho nevyužít, vždyť Honza Bárta má na pokoji volno a žádné náklady navíc to nejsou. A pro mě půjde o další výbornou zkušenost.“
V závěrečném silničním závodě, v němž Češi mají tentokrát kvótu jen tří cyklistů, by za týden chtěl být především k ruce Zdeňku Štybarovi. „Zatím jsme taktiku moc neprobírali, i když jsme v Kanadě spolu bydleli na pokoji. Ale Zdeněk se zotavuje ze zranění, jeho forma stoupá. A já doufám, že na tom budu stejně jako v Kanadě a dokážu mu pomoci k dobrému výsledku v závěrečných kilometrech.“
P.S.: Podle informací ze sobotního večera přímo od Petra Vakoče zůstane v týmové časovce „pokud se nic neočekávaného nestane“ náhradníkem Omegy a do závodu nastoupí původně nominovaná šestice.
