V létě to byl rok, co jste převzal cyklokrosovou reprezentaci. Jaký pro vás byl?
Každý začátek je těžký. Ale na konci loňské sezony jsme dosáhli na dvě medaile z mistrovství světa, což bylo hrozně pozitivní pro celý nároďák. Bylo vidět, že se utvořila skvělá parta, že i ostatní chtějí dosáhnout podobných výsledků, jako naši medailisti. Snažíme se z té vlny odrazit, ale není to jednoduché.
Odrazil se pozitivní konec sezony i v přípravě?
Někteří mladší závodníci si určité věci uvědomili, ale letní příprava je přece jen věcí jednotlivých klubů. Každý si musí sám sáhnout do svědomí, jak to léto trénoval, jestli se zlepšil. Musí do toho jít sami během týdne na trénincích, na Českých pohárech nebo během silniční a bikové sezony. My jim sice můžeme ukázat cestu, ale pokud si sami neuvědomí, co chtějí, na reprezentačním srazu se to nedožene. Pak na Světových pohárech vidí odraz své výkonnosti proti světu.
Adam Ťoupalík ve svém stříbrném závodě na světovém šampionátu do 23 let v belgickém Heusden-Zolderu.
O tom, že na sobě mladí cyklokrosaři musí začít pracovat, jste mluvil už minulý rok. Vnímáte nějaký posun?
Je to různé. Ten, kdo má v hlavě nastaveno, že chce něčeho dosáhnout, tak si za tím jde. Což často vychází i z výchovy doma. Kluci si pak berou k srdci i věci, které jim říkáte na soustředěních a na závodech. Takže jsou lidi, kteří se zlepšují a jdou nahoru. A pak jsou tady takoví, kteří chvílemi ani nevědí, proč ten sport dělají. Asi jsem čekal, že to budou dělat s větším zápalem, my to tak dělali. Viděli jsme vidinu výsledku, úspěchu venku.
Ty výsledky ale českému cyklokrosu v posledních letech chybí. Je vůbec možné, aby se obnovila ta sláva z dob Radka Šimůnka staršího, vás, Zdeňka Štybara?
K tomu je těžká cesta. Zažil jsem Radka Šimůnka staršího, který byl ohromný talent, ale jezdil závody neuvěřitelně takticky hlavou. Vídal jsem i Zdeňka Štybara, který neskutečně dřel a dotáhl to tam, kam to dotáhl. Vyhrál tři tituly mistra světa, přešel na silnici a tam dokazuje, že cyklistika je opravdu jenom jedna. Když trénujete nadoraz, výsledky se dostaví.
Taková postava ale českému cyklokrosu aktuálně chybí...
Je jiná doba. Kdysi to bylo ve sportu jednodušší. Teď mají děti daleko větší možnosti. Musí se jim to pěstovat v hlavě, že chtějí něčeho dokázat. Ale kdybych nevěřil, že se český cyklokros může dostat zpátky na výsluní, nedělal bych to. Máme obrovskou základnu v mládežnických kategoriích. Je třeba s nimi pracovat, ukázat jim, co je potřeba.
Zdeněk Štybar se stal trojnásobným mistrem světa v cyklokrosu. Od té doby vítězí i na silnici - italská klasika Strade Bianche a etapa Tour de France.
K tomu ale potřebujete vzor, ke kterému budou mladí cyklokrosaři vzhlížet.
Přesně tak. Někoho, ke komu se budou upínat, budou chtít být jako on.
Může jím být Michael Boroš?
Může, ale těžko se to odhaduje, cyklokros se hrozně vyrovnal. Dříve na vítězství myslelo tři až pět lidí. Dneska, když nebudeme brát ty dvě motorky Van der Poela a Van Aerta, tak je tam dalších deset až dvanáct lidí, kteří jsou hrozně vyrovnaní. Pak vždycky záleží, jak se kdo vyspí. Bude důležité, aby se Michaelu Borošovi nebo Adamu Ťoupalíkovi povedlo udělat pěkný výsledek na světovém šampionátu. Pak by si i mladí řekli, že chtějí být jako oni, jako to bylo za nás. Starší nás motivovali, taky jsme chtěli medaili.
Aktuálně za sebou máte evropský šampionát ve francouzském Pontchateau. První cíl sezony úplně nevyšel juniorům...
Je to tak, čekalo se od nich daleko víc. Sice tam byly nějaké pády, ale převažuje zklamání. Když jsem je viděl předtím na Světovém poháru ve Valkenburgu, jeli úplně jinak. Byli z toho docela přepadlí, ale věřím, že se to v dalších závodech zlepší. Ale je to to, o čem jsem mluvil, musí si za úspěchem jít daleko víc.
V mužské kategorii do 23 let nedojel do cíle vicemistr světa Adam Ťoupalík.
Je nějaký špatný, necítí se dobře. V pondělí nedojel ani Koppenbergcross a kromě něj už tam není člověk, který by byl schopný zajet výsledek do nejlepší pětky, desítky. Slušně jel Jonáš Březina, který byl dvaadvacátý.
Říkáte, že se Adam Ťoupalík necítí dobře. Loni se v průběhu sezony pral s virem, jde o něco podobného?
Nevím, jestli v tom byl zase nějaký vir, nebo to byla ojedinělá záležitost. Bylo teplo a on se uvařil, nesedlo mu to a říkal, že měl úplně prázdné nohy. Ale je půlka sezony, do mistrovství světa zbývají tři měsíce.
Michael Boroš.
Zato s ženskou kategorií do 23 let musíte být spokojený.
Měli jsme dvě želízka - Janu Czeczinkarovou a Nikolu Noskovou. Ta do terénu naskočila po silniční sezoně poprvé a projevil se u ní výpadek v technice. Po pádu vycouvala z boje o medaile. A Jana už od začátku sezony prokazuje, že jí to jezdí. Bylo super, že obhájila loňskou bronzovou medaili. Špatně nezajela ani čtrnáctá Nikola Bajgerová, s touhle kategorií můžeme být spokojení.
O medaili by nejspíš jela i Pavla Havlíková v elitní kategorii, která se ale připletla k pádu na začátku závodu.
To byla škoda. Sice pak jela skvěle, ale holky už byly daleko.
A smůlu pak měl i Michael Boroš...
Odjel nejlepší závod kariéry, neustále byl v kontaktu se špicí, jel perfektně pozičně. Kolo a půl před cílem měl defekt, kde okamžitě prorazil přední kolo. V tak rychlém závodě pak není šance dojet zpátky. Je to škoda.
Na druhou stranu to pro něj muselo být povzbuzení. Jednu chvíli byl v úniku s Van der Poelem a Van Aertem.
Přesně tak. Může to být voda na jeho mlýn, dostane křídla a bude se cítit silný. Výborně odjel i úterní Koppenberg (dojel desátý), ale zároveň musí být trpělivý. Půlku sezony může klepat na bránu pro nejlepší cyklokrosaře a ona se jednou urve a on tam skočí. Na začátku sezony už dokázal, že může být čtvrtý, pátý. Ale musí jít krok za krokem, aby si nemyslel, že tam mezi nimi hned zůstane, to se stane jenom hvězdám a tam ještě není. Ale je to super příklad pro mladé, jak se za poslední dva tři roky zlepšil. Jenom škoda, že takových závodníků nemáme víc, konkurence je zdravá a zlepší vám výkony i výsledky.
Když mluvíme o konkurenci, přijede ji v ženách zvýšit i Kateřina Nash? Ve dvou zámořských Světových pohárech byla druhá a čtvrtá.
Určitě by měla v prosinci závodit v Evropě, snad to dopadne i směrem k mistrovství světa. Díky ní bychom samozřejmě měli o to větší medailové ambice, kór v Lucembursku, kde je polovina trati do kopce a druhá zase trochu rovnější.
