"Já to ale opravdu beru tak, že po tak dlouhé pauze jsem si chtěl jen vyzkoušet závodění na vrcholném podniku. Mrzí mě to, ale vědu z toho nedělám," říkal olympionik.
Svému reprezentačnímu kolegovi Davidu Svobodovi maďarský bronz nezáviděl, ba naopak. Přitom sám dobře zná skvělé výsledky z elitních podniků. Třeba bronz ze světového šampionátu v roce 2003 a šestá místa z olympijských her v Aténách (2004) i v Pekingu (2008).
Michalík absolvoval poslední ostrý závod loni na konci srpna. Na mistrovství světa v Londýně skončil dvanáctý, už tehdy ale laboroval se záněty nosních dutin.
michal michalíkČlen plzeňského pětibojařského centra slavil mezi jednotlivci už v roce 2003 bronz na MS. O rok později skončil šestý na OH v Aténách, tohle umístění zopakoval i za čtyři roky v Pekingu, což byl nejlepší český výsledek mezi pětibojaři. Další medaile z MS a ME má ze soutěží družstev a štafet. |
Loňský rok se totiž pro plzeňského pětibojaře nesl celý ve znamení nemocí. Dutiny mu nakonec lékaři operovali, k tomu se přidaly problémy s kotníkem.
"Jestli jsem úplně v pořádku? Snad ano, ale je možné, že po sezoně ještě přijde nějaký další zákrok." Teď se Michalík vrátil mezi závodníky.
V Budapešti se ale jen díval na to, jak se světová špička v době jeho nepřítomnosti opět o něco rozšířila.
Proč? "V loňském roce se zkombinoval běh se střelbou a i když to někomu vyhovuje a jinému ne, myslím, že na špičkovou úroveň se teď dostalo víc lidí. Budu mít co dělat, abych se dostal tam, kde jsem byl," přiznává.
Jak vůbec špičkový sportovec trávil dlouhé měsíce bez tréninku? "Špatně. Nedělal jsem nic, bylo to těžké období. Člověk je zvyklý na tréninkový režim, teď jsem se nemohl pořádně hýbat. Byl jsem doma a čekal, co bude. Týden to možná jde, to je příjemné odpočinutí. Pak to je zlé."
V současné době je už zase do tréninkové dřiny a také závodění nažhavený.
"V Budapešti jsem jasně viděl, že mám co dohánět. A také vím co. Musím hlavně stabilizovat právě kombinovanou disciplínu a pak samozřejmě pracovat na všech ostatních."
Michalík má před sebou cíl, který si chce splnit. Účast na evropském šampionátu v Dubrovníku v polovině července. A pak nominaci na mistrovství světa v Číně.
"Nechci dělat velká prohlášení, úplně by mi stačilo dostat se tam, kde jsem byl před nemocemi," naznačuje přání vrátit se do širší světové špičky.
Jeho touha totiž dlouhodobě směřuje tam, kde loni se závoděním končil. Do Londýna, na olympijské hry 2012.
