Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Můžu závodit na plný pecky, těší před domácím šampionátem Havlíkovou

Pavla Havlíková vítězí v závodě Českého poháru v Táboře | foto:  Michal Sváček, MAFRA

6 2016
Čtyři roky válčila s nedokrevností levé nohy, dokonce uvažovala, že skončí. V létě absolvovala operaci a při absenci Kateřiny Nash je jasnou favoritkou na mistrovský cyklokrosový titul, o který se v sobotu v Kolíně pojede. „Ale být favorit není žádná záruka,“ říká Pavla Havlíková před startem.

V sobotu se postavíte na start republikového šampionátu jako favoritka. Cítíte to tak?
Možná to bude znít divně, ale roky mě naučily, že role favoritky není to hlavní a není to žádná záruka. Často se stalo, že favorit nevyhrál, proto do toho jdu letos s čistou hlavou a hlavně si to užít. Titul by byl krásný, vozit národní dres má obrovskou prestiž, takže motivace je hodně velká.

Koho vidíte jako největší soupeřku?
Těžko tipovat. Všechny holky na startu mají stejné možnosti. Podle výsledků v zahraničí spousta lidí předpokládá, že patřím do jiné kategorie, ale tohle je dost specifický závod. Nebudou tam zahraniční závodnice, bude to jen mezi námi a na to se těším. Ale tipovat jednu soupeřku nejde.

Fotogalerie

Vadilo by vám, kdyby trať byla zmrzlá?
Tomu nevěřím, spíš to asi bude trochu povolovat. Ale trať je v Kolíně dost písčitá, jsou tam i nějaké cesty, takže je vlastně úplně jedno, jestli bude mrznout nebo bude teplo.

A co sníh? S tím jste v pohodě?
Určitě, bylo by fajn, kdyby byl, zase nějaká změna. Letošní sezona je totiž hrozně neobvyklá, jezdí se na suchu, práší se. Přivítala bych sníh i bláto, protože čím víc je trať techničtější a náročnější, tím víc mi vyhovuje. Už ani v běhu tolik neztrácím tolik jako v minulosti, což souvisí i se zdravím.

Se zdravím? Nějaké vážnější zranění?
Neřekla bych, že to bylo zranění, prostě se mi v posledních čtyřech letech kvůli ucpané tepně nedokrvovala levá noha a žádný lékař nevěděl, jak mi pomoci. Nikdo se do zákroku nehrnul. Jednou jsem se potkala s Ondrou Bambulou, který kvůli tomu musel ukončit kariéru. Poradil mi, co s tím a prodloužil mi tak kariéru.

Takže jste šla na operaci?
Ano, loni v létě v liberecké nemocnici. Je to nemoc starších lidí a cyklistů, kteří jezdí v sedě, ohnutí a tepna se jim ucpává. Liberečtí lékaři využili studií z Belgie a Nizozemska, kde se tomu problému hodně věnují. Vždyť podle statistiky trpí tímhle problémem sedm z deseti cyklistů, ale neví o tom.

Jak dlouho jste o tom problému věděla?
Hodně dlouho a nebylo to jen o tom, že máte slabší nohu, mě ta noha i bolela a to nebyla sranda. Chtěla jsem skončit s cyklistikou, neměla jsem motivaci, protože mě pořád něco limitovalo a kvůli tomu jsem neměla ani výsledky. Možná i proto teď ty výsledky beru tak nějak normálně.

Blíží se i světový šampionát v belgickém Zolderu, který se uskuteční na konci ledna. Aktuálně jste sedmá žena Světového poháru, medaile není tak daleko...
Bylo by to nádherné, ale nechci mluvit o výsledcích, protože to ne vždycky dopadne podle mých představ. Na trati ale nechám maximum a věřím, že to bude i letošní výsledkové maximum. Zdraví drží, ale nikdy nevíte, kdy se to může zhoupnout zpátky. Proto si užívám každý den, kdy můžu závodit na plný pecky.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze