Že odskočila obhájkyni titulu z loňska, táborské Martině Mikuláškové, pro ni ovšem mělo až druhořadý význam. Mnohem víc si cenila toho, že si společně s oddílovou kolegyní Nikolou Noskovou udělaly z šampionátu jakýsi „přebor KC Kooperativa Jablonec nad Nisou“.
„Jsem strašně ráda, že jsme mohly ukázat týmovou dominanci. To je pro mě to úplně top. Jezdily jsme s Nikčou vpředu a jinak nikde nikdo. To je to, čeho jsem chtěla dosáhnout,“ prohlásila.
Dopředu přitom prý žádnou společnou taktiku neprobíraly.
„To jen tak vypadalo, protože jsme na začátku odjely spolu. Na trati jsme si to však rozdávaly na férovku,“ poznamenala. „Ani jedna jsme nechtěly jít k zemi, a když už jsme bojovaly o zatáčku, tak tím způsobem, abychom si vzájemně nepřekážely.“
Havlíková nasadila tempo, které jí vyhovovalo, a snažila se vyhýbat chybám na trati. Po většinu závodu se jí to dařilo.
„Jednou jsem měla namále ve sjezdu,“ přiznala 33letá cyklokrosařka. Ve zmíněné situaci málem trefila strom. „Ani nevím, jak se to stalo, nejela jsem nějak hop, nebo trop. Ustřelilo mi to a byla jsem ráda, že jsem zůstala na kole.“
V posledním kole za jejími zády Nosková zaváhala a cesta k výhře byla otevřená. „Zjistila jsem pak, že má na mě Nikča maličko ztrátu, tak jsem na nic nečekala a mazala,“ uvedla šampionka.
Hlineckou trať, kterou ženy musely absolvovat pětkrát, označila za spravedlivou. „Nebyl to trochu hákový závod jako v předchozích letech, kdy se dalo ošálit, že na to úplně nemáte. Tentokrát to bylo poctivé, každý se s tratí musel poprat sám,“ řekla.
Přestože cyklokrosařky nedojížděly do cíle zablácené jako jindy, teploty pod minus deset stupňů jednolitý povrch v přírodní části okruhu nezaručily.
„Ono sice mrzlo, ale trať zmrzlá nebyla. Spíš to bylo takové bílé bláto, opravdu sypké. Musely jsme jet na hrubých gumách, což není v zimě úplně obvyklé. Šlo o to, kdo se dokáže poprat s technikou a udrží se v pedálech,“ konstatovala šťastná Havlíková.
