Těsně před startem jste u bloků zíval. Proč?
Nechali nás tam tak dlouho čekat... Chtělo se mi zívat, pusa nešla zavřít. To bylo podvědomé.
A pak? Při běhu? Jak jste se cítil?
Byl jsem připravený psychicky i fyzicky nejlíp ze všech běhů. Dnes jsem šel na rozcvičení s tím, že jim to nedám zadarmo, že to tam budu sekat. A běžel jsem i dobře takticky.
Ale chtěl jste medaili. A jste pátý.
No, asi to ještě chce chvilku běhat a nabírat zkušenosti. K medaili něco chybí. Páté místo je krásné. V Dauhá na halovém světě jsem říkal, že bych chtěl do finále i tady a že to bude těžké. Bylo to těžké a nakonec je z toho páté místo. Jako v Dauhá. Neřvu z toho radostí, mám smíšené pocity. Ale myslím, že je to dobrý výsledek. Kdy naposledy byl český půlkař takhle vysoko? Vydra v Budapešti 1998. To všem asi dojde časem.
Kde se ztratila ta medaile?
Špatně jsem běžel z pětistovky na šestistovku, tu rovinku. Začali táhnout a já jsem začal cítit nohy, lehce mi cukly. Poslední dvoustovka se pak šla naplno. Snažil jsem se udržet s nimi na vlně, to se mi dařilo. Pak už ale byly rozestupy, což už dohnat nešlo.
Co to pro vás znamená do budoucna?
Že to chce naběhat víc velkých mítinků. Dostat se do větších závodů, odběhat párkrát závod se super soupeři. Tím bych se měl posunout výš.
Budete v nejbližších letech pokoušet i patnáctistovku?
Ta je doplněk. Hlavní je osmistovka, minimálně do olympiády v Londýně. Potom asi ta patnáctistovka. Trenér říká, že mě chce časem vypustit na steepla. Kolem 8:30, což je limit pro Evropu, bych zaběhl. Ale to přijde asi až časem. Až budu starší.
Asi vnímáte, že těch pátých míst české výpravy je už nebývale moc, že? Zato medaile chybí.
Jo, my jsme včera s Honzou Kudličkou seděli na pokoji a dívali se na televizi, jak ty medaile nepřicházejí. Byla to smůla, nepřeje nám štěstíčko. Asi jsem ho vybral já, že jsem se tak těsně dostal do finále. Teď nám chybí vždycky kousek. Myslím, že je to tím, že jsme tady hodně mladý tým. Je tu od nás hodně dobrá skupina finalistů. Nová generace po odchodu Honzy Železného, Tomáše Dvořáka, Romana Šebrleho. Ale ještě nejsme tak otřepaní a úplně vybroušení. Snad se to během dvou let změní a budeme vozit třeba šest medailí. Sice je to "jenom" Evropa, ale soupeři tady nejsou jako na přeboru ubytovny.
