Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Česká specialistka na trestné hody děkuje především americkému kouči

Česká mládežnická reprezentantka Patricia Gallasová (vlevo) v duelu s Tureckem | foto: FIBA

2 2016
Obrovský kámen ze srdce spadl v neděli všem fanouškům českého basketbalu. Reprezentantky do 18 let totiž balancovaly nad propastí s označením divize B. Nakonec ale kritickou situaci zvládly a díky dvěma těsným výhrám obsadily šťastné 13. místo.

Z pohledu budoucnosti se jedná o důležitý počin. Nejen proto, že příští rok budou na mistrovství Evropy bojovat hráčky ročníku 1999, které vloni vyhrály ME do 16 let a letos skončily páté v konkurenci týmů z celého světa (a druhý mezi celky starého kontinentu). Návrat zpět mezi elitu je vždy obtížný, jak by mohly vyprávět reprezentantky do 20 let po svých čerstvých zkušenostech z letošního léta.

Jednou z nejvytěžovanějších hráček českého výběru byla Patricia Gallasová, která se na postu rozehrávačky pravidelně střídala s Adélou Neubauerovou. Obě pak byly také nejlépe asistujícími hráčkami družstva.

V klíčovém duelu kdo s koho prokázala právě Gallasová pevné nervy. V závěru základní hrací doby utkání proti Izraeli dvěma trestnými hody vyrovnávala a na konci prodloužení stejnou dovedností dostala Češky do konečného tříbodového vedení 87:84.

„Připadala jsem si docela klidná. Nevnímala jsem moc atmosféru okolo a soustředila se hlavně na střelu,“ sálá ještě nyní z Gallasové koncentrace na čtyři trestné hody, z nichž ani jednou neminula. To bylo pro splnění českého krizového cíle zásadní.

Hráčky přitom cestovaly na šampionát s poněkud jinými sny. „Měly jsme rozhodně vyšší ambice než 13. místo. Tou nejvyšší bylo dostat se na mistrovství světa,“ odkryla Gallasová.

Jenže osud už v přípravě zasadil mladému týmu, který se musel obejít bez podkošové tahounky Julie Reisingerové, pár ran: „Co se týče Julie, naše družstvo není o jedné hráčce, hra stála na spolupráci všech. Nepřišly jsme přitom pouze o Julču, ale v průběhu přípravy i o další hráčky. Kdybychom byly všechny zdravé, malá šance by tam byla.“

Česká mládežnická reprezentantka Patricia Gallasová (vpravo) donáší míč do nizozemského koše.

Česká mládežnická reprezentantka Patricia Gallasová (vpravo) donáší míč do nizozemského koše.

Místo toho se musel tým strachovat až do samotného závěru o přežití v divizi A. Mohlo za to jednak ztracené čtvrtfinále s Tureckem, kde se však český národní tým dokázal fantasticky vrátit z hlubokého deficitu. Na prohře o čtyři body to ale nic nezměnilo.

Češky tak spadly do pavouka o 9. - 16. místo. Průšvihem však byla prohra se Slovinskem, které do té doby nevyhrálo, ale dvoubodovým vítězstvím nad českými hráčkami se udrželo v divizi A.

„Chybělo nám víc sebevědomí. Kdybychom ho měly vyšší, tak bychom to dotáhly dál. I když s Tureckem jsme prohrávaly už o víc jak o 20 bodů a když jsme v závěru stahovaly, věřily jsme, že to zvládneme. Chybělo nám ale trochu štěstí. Do zápasu s Slovinskem jsme pak šly s čistou hlavou, ale bohužel to nevyšlo,“ nejsou pro Gallasovou vzpomínky na první zápasy play-off příjemné.

Česká mládežnická reprezentantka Patricia Gallasová (vpravo) v duelu s Izraelem

Česká mládežnická reprezentantka Patricia Gallasová (vpravo) v duelu s Izraelem

Před týmem tak stál jednoznačný úkol - vyhrát poslední dva zápasy. Jakékoliv zaváhání by znamenalo jistotu pádu o úroveň níž.

„Obvykle si to moc nepřipouštím, ale v závěru turnaje to byl na nás velký tlak. S holkami jsme si říkaly, že to musíme zvládnout. Chtěly jsme zapomenout na ty dvě prohry v koncovce a vybojovat 13. místo,“ popisuje situaci nadějná česká rozehrávačka.

V koncovkách zápasů s Nizozemskem i Izraelem musely Češky dotahovat. Holanďanky porazily o bod poslední střelou Vitulové, když pak přežily i dva pokusy soupeřek, a o prodloužení včetně trestných hodů Gallasové proti Izraeli už byla řeč.

„Bylo to náročné hlavně psychicky, po fyzické stránce jsem byla unavená méně. Poslední utkání proti Izraeli a i to před tím s Nizozemskem byly velké nervy. Po zápase to z nás všechno spadlo. Byly jsme rády, že jsme to zvládly,“ vyprávěla Gallasová s citelnou úlevou v hlase. „Já jsem tedy únavu malinko cítila, ale měla jsem pocit, že s každým zápasem získávám víc sebevědomí. Byl to můj první velký mezinárodní turnaj,“ dodává.

Česká mládežnická reprezentantka Patricia Gallasová (vpravo) v duelu s Lotyšskem

Česká mládežnická reprezentantka Patricia Gallasová (vpravo) v duelu s Lotyšskem

Rozehrávačka potvrdila, že závěrečné zápasy byly především o mentální síle. Měla proto jasno, co dovedlo český tým až ke kýženému cíli: „Klíčovým faktorem byl trenér. On i celá lavička nás neustále povzbuzovali. Pomáhali nám také diváci. Fandili nám celou dobu ať se zrovna dařilo, nebo ne.“

Právě anglicky mluvící trenér byl pro hráčky novou zkušeností. Gallasová si však spolupráci s Kenem Scalabronim nemůže vynachválit: „Myslím, že jsme byly všechny s angličtinou v pohodě. Byl to pro nás nezvyk, ale myslím, že jsme se s tím vypořádaly dobře. Občas bylo nějaké slovíčko, kterému jsme nerozuměly, ale to nám pan asistent Pruša přeložil. To nedělalo žádný problém. Pan Scalabroni je vynikající člověk a spolu s panem Tremlem asi nejlepší trenér, co mě kdy trénoval.“

Autor:







Hrazda do dveří AcraHrazda do dveří Acra

Porovnejte ceny, pročtěte recenze a objednejte přímo u nás.

www.Heureka.cz

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze