Sám velký šéf Tour de France, Christian Prudhomme, byl u toho, když Jiří Ježek vyrážel na 33kilometrovou časovku do Mont St. Michel. Starostka města Avranches mu odmávla start a pak už se začal naplňovat velký sen šestinásobného paralympijského šampiona. Byl při tom na Tour de France. Byl při tom na trati.
V cíli mu časomíra ukázala 43:11. "Myslím, že ani jeden závodník nebude horší než já," usoudil v tu chvíli - a jak vývoj časovky ukázal, mýlil se. Porazil tři muže. "Ale o to nejde. Já zkusil jet nejlíp, co jsem ze sebe vymáčkl. Jenže tady dnes startuje 180 nejlepších závodníků světa. Tak nečekám, že by tenhle čas byl pro ně nějakou výzvou."
Užil jste si tu časovku? Nebo to byla spíš jedna velká dřina?
Dřel jsem na sto procent. Je pravda, že se ve mně probudil závodník. Vím, že každého ten můj čas bude zajímat. Zároveň jsem si však také užíval tu atmosféru. Byla skvělá a nádherná po celých 33 kilometrů. To se mi jako závodníkovi v paracyklistice tolikrát nestane, jen třeba na paralympiádách. Ovšem tohle je ještě o stupeň výš, protože si uvědomuju, na jakém závodě jsem se ocitl. Je to pro mě splněný sen.
Fotogalerie z časovky |
Co ve vás probudilo toho závodníka nejvíc? Že je to Tour? Nebo ti diváci?
Všechno dokola. Už jen ten pocit na startu, že jsem mohl vystartovat z oficiální startovní rampy. Pak ty tisíce diváků podél trati. I to, že na tuhle moji jízdu se těšila spousta lidí na celém světě, kteří mi fandí. Jsem strašně vděčný, že jsem tu mohl být.
A pocity v cíli? Dají se s něčím srovnat?
Jsou podobné, jako když jsem vyhrál zlatou medaili na paralympiádě v Londýně, protože atmosféra tam byla podobná. Na oba dva ty dny nikdy nezapomenu. Ti lidé byli úžasní, vážně úžasní. Trošičku jsem i litoval, že nemám tu nohu, že nejsem profesionální závodník a nemohu tohle zažívat každý rok, protože to byl opravdu krásný zážitek. Ale jsem vděčný i za to, že jsem to mohl zažít aspoň jednou.
Co jste říkal trati?
Překvapilo mě, že první část byla hodně těžká a dost zvlněná. Myslím, že ti favorité, co startují odpoledne, to budou mít těžké. Tahle časovka není tak lehká, jak vypadá.
Bavili jste se před startem se Stephenem Rochem. Co vám povídal?
Říkal mi takovou tu klasickou poučku, kterou už jsem tolikrát slyšel: Odstartuj rychle, rozspurtuj to, v půlce si ještě přidej a ke konci si nastup. (směje se)
Pak jel za vámi v doprovodném voze. Co říkal v cíli?
Že je spokojený, jak jsem zajel. Toho si samozřejmě vážím.
Na posledním kilometru už jste měl před sebou monumentální opatství Mont St. Michel. I když jste se soustředil na výkon, ten pohled se určitě nedal přehlédnout, že?
Nedal. Ten pohled musí oslovit každého. Je pravda, že když jsme zabočili na cílovou rovinku sem, tak jsem se pousmál. Věděl jsem, že to mám za sebou, že ten čas není rozhodující. Tak jsem se ten poslední kilometr spíš smál.
