Během krušných dní po dubnovém vytrhávání mandlí shodil 10 kilogramů, váha pak ukazovala asi 65 kilo. "Musel jsem se pochválit, že jsem to přežil."
Vykrmoval se potom křupavými bagetkami, o nichž si předtím mohl jen nechat zdát, a taky oblíbenými kremrolemi. Jenže tím zdravotní trable neskončily.
V červnu šel do nemocnice znovu, na artroskopii kolene. Zase mu nejbližší říkali: Ty jsi shodil. Tentokrát se mu viditelně zmenšil objem stehenního svalu na pravé noze. "Takže doháním," říká.
Posiluje, postává na jedné noze jako čáp. "Dělám balanční cviky a zatěžuju tělo medicinbaly nebo posilovacími gumami."
Rehabilitaci v jáchymovských lázních už má za sebou, a tak se pustil konečně naplno do tréninku. I když nejčastější součást tréninku – běh – musí skoro vynechat. "Na začátku jsem mohl běhat deset minut a nejlépe po měkkém, na fotbalovém hřišti."
A tak jezdí na kajaku, ale hlavně jezdí na kole a kolečkových lyžích. Jenže ty nemiluje. "Na kole můžu jeden den zatočit na jednu stranu, druhý na druhou. Na lyžích jezdím pořád šestikilometrový okruh."
Loni v přípravě dřel s německou reprezentací, letos spoléhá víc na české plány. Ačkoli s Němci bude u největších drilů. "Mám dveře otevřené. S René Sommerfeldtem jsme hodně v kontaktu. Nabízel mi i pomoc nejlepšího doktora, jakého mají na kolena."
S medailistou z mistrovství světa a olympiád má osobnější vztahy: jeho syn chodí do česko-německé školky, kde se děti učí oba jazyky. "Mates chodil do třídy i s jeho synem Tristanem. Říkal jsem, ať mu dá čočku, jako dává tatínek tatínkovi," vtipkoval Bauer.