Rozhodnutí padlo už minulý týden, kdy Bank navštívil svého lékaře profesora Koláře. „Udělali jsme magnetickou rezonanci, ze které jsme zjistili, že problémy nepochází z poraněného menisku, ale z prokrvácené kosti v koleni pod chrupavkou,“ prozradil Bank a dodal: „Je to dlouhodobější záležitost, pravé koleno je úplně v pohodě, ale to levé vždycky odneslo všechno. I v tom loňském pádu dostalo zabrat.“
Lékař mu doporučil alespoň měsíc odpočinku, v letošní sezoně tak byl návrat na sjezdovky nereálný. Kromě toho čeká s přítelkyní Terezou další přírůstek do rodiny. „A do letošní sezony jsem šel s tím, že bude mou poslední. Nepočítal jsem s tím, že ji ukončím tak brzo, ale stalo se.“
Největším úspěchem pětatřicetiletého lyžaře je páté místo z obřího slalomu na olympijských hrách v Soči. „Po prvním kole jsem byl druhý, na to se vzpomíná moc hezky,“ uvedl Bank. V Soči skončil ještě sedmý v superkombinaci a devátý v super-G.
Ve Světovém poháru zasáhl celkem do 182 závodů, ve dvou z nich stanul mezi třemi nejlepšími - v superkombinaci v Beaver Creeku a v superkombinaci v Kitzbühelu. V obou závodech dojel na třetím místě. Na mistrovství světa mu medaile těsně unikla v roce 2011. Tehdy dojel pátý v Ga-Pa, šestý byl už v roce 2001 ve Svatém Antonu.
Odmala to bylo živé dítě, už v jednom roce spadl z postele. Kvůli krvácení do mozku a dalším komplikacím zůstal půl roku v nemocnici. V patnácti letech pak přišlo první opravdu vážnější lyžařské zranění, kdy si zlomil levou holenní kost a lýtkovou dokonce na dvou místech.
„V šestnácti si Ondra urval křížový vaz a to byl asi hlavní důvod, proč koleno dostalo tak zabrat. Sedm let pak jezdil bez nějaké ortézy. Až když si v roce 2008 zlomil v Kitzbühelu pravou nohu, tak se technicky srovnal. Bylo to jako požehnání, protože pak měl lepší výsledky,“ řekl bratr a trenér lyžaře Tomáš Bank.
Následovaly potrhané vazy v koleni, otevřená zlomenina lýtkové a holenní kosti v roce 2008 zapříčinila Bankovo přerušení kariéry na takřka dva roky.
Ani to nebylo vše, zlomené prsty na ruce, záhadná nemoc v roce 2011, kvůli které shodil 15 kilogramů nebo zranění kotníku na loňském mistrovství světa. Letošní pád ve Wengenu a bolavé koleno už bylo i pro takového bojovníka, jakým je Ondřej Bank, moc. „Slyšel jsem asi tisíckrát, že kdyby tyhle všechny problémy nebyly, tak bych mohl jezdit s absolutní světovou špičkou. Jsou to ale jen ‚kdyby‘.“
„V pátek jsem byl fakt rozhodnutý, pak ráno vstanu a Jágr dá ve čtyřiačtyřiceti dva góly. Říkal jsem si, že když skončím ve 35, budu vypadat trapně,“ usmál se lyžař. Když se v neděli snažil usnout, ženě přiznal: „Nevím, co jim mám zítra říct.“
Ještě ráno ho bratr Tomáš přemlouval, ať to ještě jednou zkusí, ale pětatřicetiletý lyžař už byl rozhodnutý.
Na tiskové konferenci se dlouho těm slovům vyhýbal, ale nakonec se slzami v očích přiznal: „Je to definitivní.“ Následně poděkoval rodině, bratrovi, sponzorům, kteří ho po celou kariéru podporovali.
Teď Banka čeká život po lyžování. „Ale už za ten týden jsem zjistil, že potřebuju nějaký cíl. V lyžování to bylo pořád nahoru dolů, nejvíc mě právě bavila ta výzva. Určitě se chci věnovat své firmě Vagus a mám v hlavně i spoustu dalších věcí. Tím, že jsem kariéru končil už v patnácti a pak v pětadvaceti, už mám dost věcí vymyšlených,“ odlehčil konec kariéry.
Ať už to bude oblečení Vagus nebo cokoliv jiného, Bank do toho půjde po hlavě. Tak jako vždycky.
Bank se v prosinci vrátil do Beaver Creeku, kde v minulé sezoně prodělal těžký pád:
6. prosince 2015 |
