"Je to pro mě povzbuzení," překvapí Miroslav Varga.
Je na tom něco divného? Mimořádný výkon, řeknete. Jenže Vargův největší triumf, olympijské vítězství, je už pěkně vousatý - na své nejcennější zlato dosáhl v Soulu v roce 1988. Však mu taky není třicet, ani čtyřicet, v sobotu oslaví 53. narozeniny. "Věk ale roli nehraje, důležitá je výkonnost," říká.
Nedělní vítězství nad Mattem Emmonsem, který žije v Plzni po boku české střelecké hvězdy Kateřiny, si považuje. "Hřeje to, získat takový skalp je něco mimořádného. Zvlášť když má za sebou tak skvělé výsledky, zejména když víte, že je ve výtečné formě. Vždyť teď v Plzni měl v základní části zaděláno na světový rekord, nevyšlo mu až finále," popisuje Varga soutěž, v níž Američan, jenž na zdejší scéně hájí barvy plzeňského Rapidu, nakonec zůstal třetí. "Blahopřál mi a uznal, že jsem byl lepší. Povzbudilo mě to," tváří se Varga spokojeně.
Miroslav Varga vyhrál s malorážkou na OH 1988 v Soulu.
Zdaleka totiž nepomýšlí na závěr sportovní dráhy. "Moje kariéra pořád běží, i když už střílím za jinou zemi. Tady mě totiž prohlásili za starého a neperspektivního," chmuří se.
A tak "na stará kolena" přestoupil a od roku 2012 hájí barvy Slovenska. "Šel jsem svojí cestou, tam mi podali pomocnou ruku. Teď mám slovenský rekord a jsem v tamní reprezentaci, letos jsem poprvé v kariéře vyhrál prestižní mezinárodní Velkou cenu v Plzni, na mistrovství Evropy jsem byl dvanáctý. Mám dvojí občanství, nejsem členem žádného střediska, a v Dukle Plzeň mi nebrání, abych u nich trénoval jako amatér. To mi stačí," pokyvuje hlavou.
Pan Váňa to má těžší, míní střelec
Byl už na třech olympiádách, po zlatém Soulu reprezentoval v Barceloně 1992 a po delší odmlce závodil i v Pekingu 2008. Myslí ale i na Rio de Janeiro 2016. "Poperu se o místo ve slovenském týmu. Přece nenechám sportu jen proto, že si někdo v Česku nepřeje, abych závodil," přemítá nadšenec, který už osmnáct let úspěšně podniká.
Po olympijských hrách v Londýně se v Česku ujal role státního trenéra puškových disciplín bývalý úspěšný reprezentant Luboš Opelka. Jak na Vargovo snažení nahlíží? "Když se Mirek rozkmotřil se svazem, ještě jsem u toho nebyl. Vážím si jej, je to mimořádný střelec. Vydal se touto cestou, jistě udělal dobře, že reprezentuje tam, kde mu to umožnili," říká.
Varga ustoupit nehodlá. "Na věku nezáleží, důležitější je, jak mi to půjde. A zatím to špatné není. Když může pan Váňa v šedesáti skákat na koni... A v jeho případě je to mnohem větší dřina," má jasno.
