Do okouzlujících míst v oblasti Grenoblu odjížděl v listopadu s představou, že bude mít klid a chvíli třeba se jen tak zastavit a pokochat se zubatými vrcholy francouzských Alp. Opak byl pravdu, dva dny po svém příchodu už se objevil v sestavě svého nového chlebodárce a pak zápas střídal zápas.
"Měl jsem štěstí, všechno šlo ve strašně rychlém sledu. Nestačil jsem se ani rozkoukat," kroutil hlavou Karel Nocar. Nezbýval mu vůbec čas zabývat se starostmi, že v zahraničí zkouší štěstí poprvé, že je v cizí zemi úplně sám, že neumí řeč. "S francouzštinou zatím válčím, ale teď dostanu profesorku a naštěstí se domluvím anglicky a německy," vypráví.
Doma musel nechat i přítelkyni, která studuje poslední ročník lékařské fakulty. V novém bytě tak hospodaří sám, vyvařuje si a dokáže se o sebe postarat. "Ono vás to naučí, když musíte..."
Z postu rozehrávače řídí hru aktuálně druhého celku jedné z nejkvalitnějších soutěží světa. A Chambéry se daří, i když po suverénním vítězství v základní skupině Ligy mistrů vypadlo v osmifinále se španělským velkoklubem Ciudad Real. S výkony českého bojovníka panuje spokojenost, vedení už si chce pojistit jeho služby i na další sezonu. "Takový projev důvěry o něčem svědčí," těší ho.
V lednu však Nocar svoji francouzskou misi trochu pustil z hlavy. S reprezentací ho čekaly mezinárodní turnaje v Tunisku, Norsku a nyní se ve Frýdku-Místku chystá na evropský šampionát, který za tři dny vypukne ve Slovinsku. "Příprava byla kvalitní, sice jsme nesehráli tolik utkání, ale zato s výbornými soupeři, s absolutní špičkou," upozorňuje sedmadvacetiletý univerzál, který může zaskočit i na křídle.
V Celje se Češi postupně utkají s Maďarskem, Slovinskem a Islandem. Vyrovnaná a nelehká je skupina C. Do další fáze jdou tři nejlepší. "Ze soupeřů máme respekt, ale ne strach, každý může skončit první i poslední a my chceme postoupit," burcuje Nocar. K optimismu ho vedou výsledky i zlepšené výkony v předchozích duelech a třeba také návrat Jana Filipa do národního mužstva.
"Honzu považuju za jednoho z nejlepších házenkářů na světě, co dokázal, představuje pro nás ostatní obrovskou motivaci. Dobře ho znají i naši protivníci, vždycky se ptali, kde je a my ho teď zase máme mezi sebou. Je to osobnost a znamená obrovský psychický a herní přínos," sype ze sebe komplimenty český kapitán.
Na mistrovství Evropy se také bude bojovat o poslední volnou vstupenku na srpnové olympijské hry v Aténách. Bylo by troufalé mluvit o postupu, když se ještě nekvalifikovali favorité kalibru Švédska, Dánska, Srbska a Černé hory či domácího Slovinska, jenomže... "Byli bychom blázni, kdybychom se o to nepokusili. Šanci má přece každý, i když víme, že olympiáda leží hodně vysoko," uvědomuje si Nocar.
Sní o ní devětadevadesát procent všech sportovců. "Každý to chce zažít," přitaká český házenkář a ihned dodává, jakýže paradox olympijský turnaj také skýtá. "Je nejvíce ceněný a nejméně hodnotný," krčí rameny.
Zato ME představuje nejtěžší klání, není na něm vyloženě slabých soků. I na světovém šampionátu přijdou zdánlivě odpočinkovější střetnutí, když cestu zastoupí například Grónsko. Na mistrovství Evropy ne. "I proto je těžké si cokoliv plánovat. Musíme prostě začít od skupiny a po ní se uvidí," ví dobře Nocar.
