Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kolaps favoritů v časovce. Jak Robocop rozdrtil i Panzerwagen

Vasil Kirijenko slaví zlato z časovky na mistrovství světa v Richmondu. | foto: AP

24 2015
Tony Martin, Rohan Dennis, nebo Tom Dumoulin? To byla jediná otázka před středeční časovkou na mistrovství světa v silniční cyklistice v americkém Richmondu. Odpověď? Vasil Kirijenko. Běloruský cyklista se ve 34 letech dočkal největšího úspěchu své kariéry. Je mistrem světa.

Kdo si před středečním individuálním chronometrem vsadil na to, že ani jeden z trojice titánů nebude mít medaili a zlato získá tenhle zkušený Bělorus, ve čtvrtek asi nepřišel do práce.

Ale vraťme se ještě na chvíli zpátky v čase.

Vasil Vasiljevič Kirijenko se narodil roce 1981 ještě v Sovětském svazu v asi 70tisícové Rečyci. Ve městečku, kterým protéká Dněpr, najezdil i první kilometry. „Dostal jsem hrozně starou zelenou ukrajinu,“ vzpomínal po čase se smíchem na své první kolo. „Ve městě jsem navštěvoval sportovní školu, ve které byl i cyklistický tým.“

Dětství strávené v SSSR na něm zanechalo jisté následky. „Jistě. Tím, že jsem se narodil v Sovětského svazu, tak jsem moc nevěděl, co se děje za hranicemi. Proto jsem neměl ani žádného hrdinu, ke kterému bych vzhlížel. Ale jako děti jsme měli rádi pozitivní lidi.“

Svou profesionální kariéru nastartoval v roce 2002, kdy vyhrál svůj první titul na domácím mistrovství republiky v časovce, tehdy už v samostatném Bělorusku. To mu bylo dvacet let.

O šest let později už se radoval z prvního vítězství na Grand Tour - po sólovém úniku dojel do cíle 19. etapy osamocen o více než 4 minuty před Danilem Di Lucou.

Podobně se radoval i v roce 2011 při přetěžké etapě do Sestriére. Zase osamocen, zase o 4 minuty před druhým v pořadí Rujanem.

Následující rok už si připsal bronzovou medaili ze světového šampionátu v časovce a uvědomil si, že tady by se mohl realizovat. „V tom roce jsem uvěřil, že bych mohl být fakt dobrým časovkářem. Začal jsem se té disciplíně věnovat o dost víc. Dokonce jsem si domů dovezl časovkářské kolo!“

A trénink přinesl své ovoce. Na obou následujících šampionátech byl čtvrtý, potvrdil tak přítomnost mezi nejlepšími závodníky proti času na světě.

Největší úspěch kariéry však na závodníka týmu Sky teprve čekal.

Tři se perou, čtvrtý se směje

„Určitě budu mezi nejlepšími třemi,“ vyhlašoval Rohan Dennis před středečním startem.

„Cítím se fakt dobře a jsem připravený,“ kontroval zase Tony Martin, přezdívaný Panzerwagen.

„Já jsem si taky přijel pro medaili,“ ujišťoval Tom Dumoulin.

A Kirijenko? „Je to pěkná trať, měla by mi sedět,“ povídal skromně.

Na 53,5 kilometrů bolesti vyjel jako čtvrtý od konce. A první mezičasem proletěl s náskokem 10 sekund na Martina. „To jsem se ještě cítil jakžtakž dobře. Ale o pár kilometrů dál přišel vítr do zad a já úplně ztratil rytmus,“ povídal smutně po časovce německý trojnásobný šampion.

To běloruský sympaťák pokračoval v nastoleném tempu. Na druhém mezičase už vedl o 24 sekund před Italem Malorim! Vydrží tohle tempo Robocop, jak se mu v profesionálním pelotonu přezdívá?

Na 42. kilometru už to bylo pouhých 11 sekund a tehdy i Kirijenko znervózněl. „Slyšel jsem ve sluchátku, že se ke mě Malori blíží. Začal jsem o sobě trochu pochybovat,“ přiznal po dojezdu.

Běloruský cyklista Vasil Kirijenko (uprostřed) oblékl v Richmondu dres pro časovkářského mistra světa, blahopřát mu mohli i stříbrný Adriano Malori (vlevo) z Itálie a bronzový Jerome Coppel z Francie.

Běloruský cyklista Vasil Kirijenko (uprostřed) oblékl v Richmondu dres pro časovkářského mistra světa, blahopřát mu mohli i stříbrný Adriano Malori (vlevo) z Itálie a bronzový Jerome Coppel z Francie.

Ve stoje vyjel kopec na Governor Street kilometr před cílem a spěchal za zlatem. Skoro přitom dojel Rohana Dennise, který startoval o minutu a půl před ním. V cíli byl o 9 sekund dřív než Malori a mohl slavit. Zezadu už mu nikdo nehrozil.

„Pro mě to dneska není žádné překvapení. Spolu s týmem, který mi v přípravě hrozně pomáhal, jsme to plánovali. Za to bych jim chtěl opravdu upřímně poděkovat. Měl jsem prostě dobrý den,“ říkal spokojeně v cíli Bělorus.

Svatá trojice obsadila 5., 6. a 7. místo, jmenovitě Dumoulin, Dennis, Martin. Všichni přitom ztratili víc než minutu! „Jsem překvapený, chtěl jsem zlato. Ale gratuluji Kirijenkovi, dneska byl nejsilnější,“ komentoval zklamaně svůj výkon Martin.

Australan Dennis sice musel měnit kolo kvůli defektu, ale ani před tím to nevypadalo, že by novopečeného mistra světa ohrožoval. „Určitě ne. Mohl bych si na to hrát, ale i bez těch problémů bych ho neporazil.“

„A on si to fakt zaslouží. Vždyť už byl tolikrát blízko!“ dodal Dumoulin.

Stříbrnou medaili získal Adriano Malori, bronzovou pak stejně překvapivě Francouz Jerome Coppel.

A Kirijenko? Ten už se těší na příští rok, kdy na olympiádě v Riu pojede v duhovém trikotu. „Vjačeslav Jekimov získal první medaili na olympiádě ve 35 letech. Druhou v devětatřiceti. Mně je teď čtyřiatřicet, takže uvidíme,“ uzavřel čerstvý mistr světa.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze