Povídá, jak kvůli Fed Cupu obětovala i olympiádu. "Nebylo to proto, že se nehrálo o peníze," tvrdí. "Můj program byl dost nabitý a trmácet se na druhý konec světa do Austrálie by mi uškodilo."
Týmová soutěž může být pro Chládkovou světlým bodem na konci šedé sezony.
"Nebyl to špatný rok, ale mohl být mnohem lepší," uvědomuje si.
Zažila parádní třetinu sezony: finále únorového turnaje v Hannoveru, po němž vyšplhala až do čtvrté světové desítky, v dubnu vítězství v základní skupině Fed Cupu a slavný postup do Las Vegas. Jenže po French Open prohrála na sedmi následujících turnajích v prvním kole a vypadla ze světové padesátky. "Některé ty porážky byly hodně zbytečné," ví s odstupem.
Stály ji mnoho míst, chtěla být výš, tak pětatřicátá. Stále opakuje, jak je pro ni důležité umístění ve světovém žebříčku. Prý mnohem víc než vydělané dolary.
"A taky víc než turnajové vítězství, které mi zatím chybí. Klidně se bez něj obejdu i dál," říká. "Radši budu pětkrát ve finále a díky tomu dvacátá na světě než jednou vyhrát turnaj a být šedesátá."
Poslední dny před odletem do Spojených států se Chládková připravovala v Praze na Štvanici.
Právě skončil trénink. Chládková vyřídí pár telefonátů, jde si zacvičit a osprchovat se. Pak se tahle jedenadvacetiletá slečna s krátkými do mahagonu zbarvenými vlasy pohodlně uvelebí v křesle, v ruce žmoulá klíče od auta. Vypadá sebevědomě.
Přesně taková je i na kurtě. Ze základní čáry tvrdě buší do míčů, hlavně z forhendu.
Má ráda tvrdý povrch, právě takový, na kterém se bude hrát v Las Vegas.
