Upovídaná Drahuše Novotná z Chocně se svěřovala: "Někdy je to kruté, ale ten parádní pocit, když z vody vylezete! Jako když stojíte na mém milovaném Lomničáku, pardon, Lomnickém štítě!"
Proud její řeči se zastaví, když se jako aktivní účastnice běží převléct do plavek. To její tichá a nenápadná sestra Anna Šulcová nikam nespěchá. Zdravotní stav jí plavat neumožní.
"To víte, nějaká slzička nad tím ukápne," přiznává jedenaosmdesátiletá dáma. "Ale za rok už zase určitě na startu budu," slibuje.
Sestry jsou zatím s ostatními v suterénu výstavní síně Mánes na Slovanském ostrově, z jehož cípu se tradičně startuje.
V Mánesu je příjemně, ale venku je na nule, voda je jen o 2,5 stupně "teplejší". Ještě než odvážlivci vyjdou k Vltavě, přitočí se Anna Šulcová k novinářům. "Nepište o mně, není o čem," prosí ostýchavě. Žádosti s odpuštěním nelze vyhovět.
Vždyť paní Anna je bezmála historickou postavou: je první ženou, jež vánoční koupání v Praze okusila. Poprvé plavala rok po druhé světové válce před zástupy zvědavců z nábřeží.
I letos představení otužilců přilákalo k řece davy. Vyjádřit obdiv přišla i manželka prezidenta republiky Livia Klausová.
Mezi osmašedesáti účastníky je tentokrát osm žen. Anna Šulcová musí zůstat zachumlaná v kabátě, a tak primát nejstarší plavkyně připadá o rok mladší sestře Drahuši.
"Právě Anička mě k otužování přivedla," líčí Drahuše Novotná. "Klub otužilců, ve kterém ona byla, jel před dávnými lety na Slovensko a já s nimi. Zlobili se, že také neplavu, tak jsem do ledové vody vlezla a z ní s hrůzou křičela: Co mám dělat? A oni na mě: Koukej plavat! Tak plavu dodnes."
Pro starou paní začíná každý den studenou sprchou. Vždy se pod ní musí přemlouvat, a když má v koupelně namočené prádlo, má alibi. "Ale celý den pak nestojí za nic." V pátek se Novotná přemlouvat nemusela.
Tvrdí, že když má kolem sebe tolik přátel, leze se do chladné vody snadno jako do vany. "Ale lidí bylo víc," láteří energický Ladislav Nicek, v devadesáti letech nejstarší účastník. Rozzlobíte ho dotazem, zda ví, co je nachlazení.
"Hloupá otázka!" takřka na vás vyjede. "Nemocné lidi nemám rád!" V tu chvíli už paní Šulcová posmutněle od Vltavy - coby pouhý divák - odchází. Nejspíš trošku závidí sestře, která si zaplavala.
"Vltava je špinavá a není dobrá. Já ji ochutnala, lokla jsem si nechtěně jedné vlny," směje se šťastnější ze starých dam, když z vody vyleze. "Ale stejně - byla to paráda. Jako na mém milovaném Lomničáku!"
 Otužilec ve Vltavě |
