Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

O finále v ploché dráze rozhodl los, šťastný Franc, nespokojený kouč

DLOUHÁ PLOCHÁ DRÁHA. Josef Franc při mistrovství světa na dlouhé ploché dráze v Mariánských lázních. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

11 2014
Kuriózní situace rozhodla. „Bylo to po losu, v depu jsme si museli hodit korunou, kdo pojede finále a kdo zůstane šestý,“ vysvětloval český jezdec Josef Franc. Na něj nakonec štěstěna ukázala, při dosavadní rovnosti bodů s dalšími závodníky. I to je plochá dráha.

Dva závody světového významu hostila v sobotu jediná dlouhá plochá dráha v republice, ta v Mariánských Lázních. Na kilometrovém oválu se jel FIM Cup Flattrack, americká plochá dráha silných kubatur a hlavně mistrovství světa na dlouhé ploché dráze jako Challenge. Tam se muselo rozhodovat netradičním způsobem, vydělal na tom jediný český zástupce - Josef Franc.

„Mně se povedlo dostat se tam, nakonec páté místo, výsledek se počítá, není špatný,“ míní Franc. I když v samotném finále jej možná poškodilo, že se do něj dostal na poslední chvíli, startoval totiž až z vnějšího okraje dráhy.

„Zbyla na mě špatná pozice, jsou to závody a nepovedl se start,“ vysvětloval v depu.

Přitom už před semifinále měl Franc nůž na krku, body potřeboval a před sebou náročnou jízdu nabitou zvučnými soupeři: Němec Enrico Janoschka, Holanďan Janick De Jong, Francouz Mathieu Tresarrieu, Němec Jörg Tebbe. Nakonec se ukázalo, že to byli velmi obtížní soupeři, Janick de Jong celé klání vyhrál a Jörg Tebbe skončil druhý. Josef Franc je v semifinále vcelku hladce porazil a ve finále jim stejně hladce nestačil.

„Finále je úspěch, semifinále bomba, a tam se povedl start,“ přiznal po závodě Josef Franc, který věří, že Grand Prix na příští rok má stoprocentní.

Závody plné napětí

Vůbec boje na mariánskolázeňském oválu nepostrádaly dramatičnost a napětí, snad jen o trochu víc diváků. O drama, napětí, lítý boj nebyla nouze, v Challenge se body sčítaly až do konce, a tak mohlo dojít k výše popsanému případu před finále.

Už první semifinále mělo zajímavou předehru, ze startovní čáry byl odeslán Holanďan Theo Pijper, pro překročení limitu, ale nakonec ve finále přece jen startoval, do té doby nasbíral už osmnáct bodů, a to mu stačilo. Do boje o finále tak odstartovali, v pořadí, v jakém nakonec dojeli do cíle, Němec Martin Smolinski, Angličané Glen Phillips a David Howe a Francouz Stephane Tresarrieu.

Franc bral mariánskolázeňskou kvalifikaci jako pojistku pro účast v příštím ročníku Grand Prix mistrovství světa, a ač se nepodařila, byl vcelku spokojený na rozdíl od svého kouče.

„S dnešním vystoupením nejsem vůbec spokojený, myslím, že měl na to být do třetího místa,“ říkal v depu po závodech Zdeněk Schneiderwind, bývalý úspěšný jezdec a nyní trenér.

Tím pádem počítal s Francovou pojistkou pro příští rok. „Doufám, že pojede příští rok Grand Prix, doufám, že se udrží. Toto byla pojistka, zatím je na sedmém místě. Doufám, že do pátého místa v mistrovství světa bude. Kdyby nebyl do osmého místa a postoupil tady, tak má Grand Prix na příští rok jisté,“ litoval Schneiderwind.

Už na samotný start v Mariánských Lázních musel dostat Josef Franc divokou kartu.

„To už byla chyba, že se sem dostal na divokou kartu, protože sem měl postoupit suverénně. Musí se bojovat dál, naštěstí je to takový bojovník, že když se nedaří, maká ještě víc,“ říká trenér.

Fotogalerie

Řada jezdců tyto kvalifikace vynechává. „Zase je dobré, že spousta závodníků to nejede, věří si, ale třeba takový De Jong letos udělal titul mistra světa a stejně jel. Jistota je jistota, a to jsem chtěl, aby to měl Josef Franc,“ prozrazuje Schneiderwind. Franc jistotu nezískal, ale De Jong s ničím nekalkuloval a v Mariánkách rovnou vyhrál.

Nicméně, ač měl jiné představy, musel Schneiderwind uznat, že: „Když jsem viděl, jak se od začátku závody vyvíjí, tak jsem potom byl rád, že byl pátý. Problémy tam jsou, on ví kde, já také, ale nedaří se to odstranit. Předvedl bojovný výkon, dal do toho všechno, nic nevypustil, ale když není takový úspěch, jak jsem si představoval, nemůžu říct, že bych byl spokojený.“ Ve Flattracku to bylo jiné "maso", finále jelo deset jezdců na deset kol, tedy deset kilometrů. A po závodech zněla stadionem italská hymna, první Francesco Cecchini, druhý Emenuele Marzotto a na stupních je doplnil Angličan Aidan Collins.

Jediným českým zástupcem, a to přímo domácím, byl jezdec pořádajícího AMK Mariánské Lázně Jan Vondrášek, a vybojoval nádherné osmé místo.

„Na začátku jsem si říkal, že finále bude úspěch, no a osmé místo, to jsem velmi spokojen,“ říkal Vondrášek v cíli. Úspěch jej povzbudil. „Pokud bude možnost, pojedu dál.“







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze