Do druhého závodu jste startovala z třetí řady. To je pro vás dost nezvyklá a také nevýhodná pozice.
Starty mám špatné. Měla jsem manko dvou řad závodnic před sebou a v čerstvém sněhu nebylo možné jet v jiné stopě než v té, kde jel někdo přede mnou. Ale tolik to nevadilo, závodnice vpředu ujížděly trať ostatním. Problém byl s předjížděním, prostor na něj nebyl.
Nevzpomněla jste si, jak jste po startu skiatlonu na mistrovství světa upadla?
To ne. Ale pád jsem si málem zopakovala. Jela jsem na lyžích bez vosku jen s vybroušenou částí skluznice. Po startu jsem zadrhla a málem hodila kotrmelec. Naštěstí jsem to ustála. Horší je trápení na trati.
Sázela jste na bruslařskou část?
To je můj současný problém. Od optimální formy jsem daleko. Nezávodím, jen lyžuju. Snažila jsem se prodrat co nejvíc dopředu, ale není ve mně pohoda, abych s tím něco výraznějšího udělala.
Počkejte, ale i tak jste byla čtvrtá.
Je pozitivní, že i přes velké trápení to stačí na absolutní špičku. K pohodě mám hodně daleko, ale vím proč. Je otázka času, až se z toho dostanu.
Pořád vás omezuje nemoc?
Asi bych to neměla říkat, ale v pondělí jsem dobrala antibiotika. Nechci se na nic vymlouvat, řekla jsem, že to zkusím i přes nepohodu.
Už počítáte i s tím, jak může Tour de Ski zahýbat s vaším cílem vyhrát celkové pořadí Světového poháru?
Sednu si na to, až Tour skončí. Máme dvě varianty. Buď budu závodit dál, nebo si odpočinu. To mě láká trochu víc. Dostat se do pohody a připravit se na mistrovství světa. Jen mě viklá, že je v Japonsku, kde člověk neví, co může čekat.
