Stoupat na běžkách do sjezdovky, to jste ještě nezažila. Jaké to bylo? '
Obrovsky těžké, nic takového se nikdy nikde nejelo. Ale povedl se mi velice dobrý závod. Strašně teď lituju půlminuty, kterou jsem na Tour ztratila špatným výkonem v Oberstdorfu na klasické patnáctce. Dneska mi chyběla. Stálo mě hodně sil dostat se k holkám přede mnou, pak už jsem neměla sílu na finiš.
Přesto nevypadáte nejhůř. Přitom mně i výšlap do vrchu dal zabrat.
Vy netrénujete celé léto jako já. Vzpomněla jsem si na trati na letní tréninky ve Svatém Mořici, kde jsem z 1800 metrů běhala na 2500. Pocity jsem tam měla podobné. I když jsem v cíli byla mrtvá jako všichni ostatní, přežila jsem to slušně. Jet takový závod zítra pozítří, možná by trénink byl mojí výhodou. Ne, to je legrace.
Co jste tedy na trati cítila?
Brnění rukou, nohou. Člověk má malou rezervu, ale nemůže zrychlit. A nejhorší je, že si nemáte kde uvolnit nohy. A když jste úplně mrtvej, objeví se před vámi další stoupák. Je to náročné na psychiku. Ale docela se mi to líbilo.
Kdy vám bylo nejhůř?
Když jsem v posledních metrech viděla, že mám soupeřky kousek před sebou, ale nic s tím neudělám.
Boj o druhé a další místa byl fantastický. Po osmi dnech závodění se rozhodovalo na posledních metrech.
Říkala jsem si, že tu závodíme týden jak magoři a pak je nás tu pět v deseti vteřinách. Kromě Kuitunenové se to v konci úplně srovnalo.
S jakou taktikou jste startovala?
Snažila jsem se dojet pod kopec v pohodě, nicméně zapracovaná. Na kopci pak bylo třeba držet rovnoměrné tempo. Ani jsem nebruslila, ale šla turistický pajdák, jako když někdo stoupá pěšky do sjezdovky. Nebylo to o klasickém lyžování, ale o síle.
Kdy jste si naposled takhle vyšla?
Občas po tréninku, když se mi nechce do kopce běhat.
Jak se teď vaše tělo vzpamatuje?
Když jsem sjezdovku v sobotu sjížděla v protisměru, říkala jsem si, že to není na dvoudenní odpočinek, ale na týdenní lázně. Únava se rozleží, do středy budu na lyžích jen chodit.
V cíli jste mluvila s olympijským vítězem Vegardem Ulvangem, tvůrcem Tour de Ski. Co jste mu řekla?
Ptal se na pocity. Byl strašně rád, že jsem ho neposlala někam. Říkala jsem mu, že se mi to líbilo a že projekt má budoucnost. I stoupání mělo krásnou atmosféru.
Není vám tedy líto, že příští rok, po konci kariéry, už Tour nepojedete?
V sobotu jsem tvrdila, že tak tři hodiny po závodě budu chtít s lyžováním končit. Ale možná se mi bude svým způsobem stýskat.
