I on mašíroval s partou mladíků do play-off, jenže nečekané fiasko minulý týden pod sítí ČZU Praha vystrčilo tým z mantinelů pro vyřazovací boje. O pouhý set drží klíčovou 8. pozici Havířov. Rozhodne se do konce týdne, oba celky se dvakrát utkají se soupeři ze špičky.
V sobotu jste podlehli 0:3 i Liberci. Vás ale víc mrzí Praha, že?
Podali jsme tam tristní výkon, který není hodný bojů o play-off. Někteří mladí by se měli zamyslet.
Dokážete je i vy pokárat?
Nejezdím na tréninky, takže ze své pozice si to nemůžu dovolit. Na druhou stranu bych čekal, že budou víc dravější v důležitějších chvílích. Ale jsou tam tři čtyři kluci, kterým je 20-21 let, hrají první sezonu. A je to znát. Konec základní části je o něčem jiném než první dvě kola.
Jak se dostat do play-off?
Ještě flintu do žita neházím. Objektivně musím říct, že úkol bude opravdu složitý. Máme Ostravu a Kladno. Záleží jen na nás, jak se s tím porveme a jak to uneseme.
Jsou to větší nervy i pro vás jako pro zkušeného hráče?
Pro všechny je to stejné. Když vezmu druhý a třetí set s Libercem, neviděl bych, že jsme se něčeho lekli. Až koncovky. Důležitých balonů se zřekneme, nikdo to na sebe nechce vzít. Ve 3. setu jsme hráli dobrý volejbal se špičkou extraligy, ale chybí nám ta zkušenost.
Co by postup do vyřazovací části extraligy znamenal pro skromné Ústí nad Labem?
Velký úspěch. Už jen proto, že chybí zraněný kapitán Bican, který měl být lídr a držák. Je to jen na mladých klucích, občas pomůžu já. V takovéhle sestavě by postup do play-off byl historický.
Zasloužíte si účast v osmičce víc než konkurenční Havířov?
Troufám si tvrdit, že bychom si to i zasloužili. Jedna věc mě trochu sráží: že jsme s Havířovem třikrát prohráli. To se nemělo stát, a hlavně ne doma. Můj subjektivní názor je, že jsme lepší družstvo.
Boj o play-off je v Ústí nadplán. Hrajete nad očekávání?
První polovinu jsem byl spokojený, ale jak jde do tuhého, projevuje se nezkušenost. Štve mě jedna jediná věc: Praha. To je chyba. Ale nechci se na to vymlouvat. Mrzí mě, že se zranil Marek Beer, to je ve svých letech obranář par excellence. Hodně nám pomáhal, tam je možná trošku díra.
Je tlak na nahrávače větší než na ostatní hráče? Je to mozek hry.
Nedokážu posoudit. Když vezmu jedničku Filipa Habra, je to nadějný hráč, který má všechny činnosti dobré. Ale právě ta nezkušenost v tom může hrát roli. Pro takové chvíle jsem tady, abych pomohl. Na hřišti jsem sice hodně velký nervák, ale nervózní nebývám.
Jaká je pro vás role druhého nahrávače za mladíkem?
S tím jsem do Ústí šel. Když jsem šanci dostal, myslím, že jsem ji využil. Párkrát jsme se mnou vyhráli. Netrénuju, do Ústí se dostanu sporadicky. I kvůli tomu jsem v poli takový roztěkaný. Úspěch je pro mě to, že jsem schopný hrát extraligu. Bohužel si myslím, že to je tím, že její kvalita trochu klesla.
Máte každý jiný styl?
V některých chvílích jsem možná víc odvážnější, ale to je taky tou zkušeností. Pokud Filip Habr vydrží u volejbalu a bude chtít hrát, je to konečně po řadě let dvoumetrový nahrávač, který by mohl k něčemu být.
Na hřišti jste se proti vedoucímu Liberci objevili i spolu s Habrem. To je taktická varianta?
Použili jsme ji asi dvakrát. Doma s Českými Budějovicemi se nám to povedlo. Filip je schopný hrát všude, takže to můžeme využít.
Ústí je bývalá volejbalová bašta. Dýchá tady na vás historie?
Z té bašty zbyl jen Knedlík (Bican), trenér Číra (Přikryl) a manažer Javůrek. Beru to jako zábavu, práci navíc. Je únavné jezdit takovou dálku, ale slíbil jsem to, tak se snažím. Dělám šéfa marketingu v obchodní firmě, prodáváme Adidas. Už mám trošku jiné priority. Jsem rád, že jsem mohl aspoň takhle u volejbalu zůstat.
