Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Nemyslím si, že mohu předstihnout Northuga, říká Bauer před závěrem SP

Český běžec Lukáš Bauer na trati olympijské klasické padesátky | foto:  Michal Sváček, MAFRA

8 2010
Přímo u tratě v Lahti fandily Lukáši Bauerovi manželka i obě děti. "Po měsíci a půl, co jsem byl pryč, mi nestačilo, abych si jich užil den a půl a hned zase odletěl. Tak jsem je vzal s sebou," říkal dvojnásobný olympijský medailista.

Ve skiatlonu, jehož velkou část režíroval, vybojoval výborné druhé místo. Osm závodů před koncem seriálu tak nadále zůstává ve hře o celkové prvenství ve Světovém poháru.

Takhle zrežírovat průběh skiatlonu jste si naplánoval už na olympiádě, že? Tedy hned v klasické části roztrhat pole...
Já už nechci zpětně přemýšlet nad skiatlonem na olympiádě. Každopádně tady byl na roztrhání lepší sníh než ve Whistleru. Ale spíš jsem byl hodně překvapený sám sebou a vlastním výkonem, protože mé pocity po návratu z Kanady nebyly nic moc a jak na pátečním tréninku, tak v sobotu před závodem jsem byl hodně zlámaný a unavený. No, buď se ostatní cítili ještě hůř, nebo mě probral vývoj závodu. Byl jsem od začátku vepředu a hned první prémii se mi povedlo vyhrát. To mě možná nakoplo, endorfiny začaly pracovat a jelo se mi perfektně.

Lukáš Bauer stojí na stupních vítězů s bronzovou medailí po závodě na 15 km volnou technikou. (15. února 2010)Moment, ale i v minulosti jste přece často tvrdil: Když mám před závodem horší pocity, jede se mi pak dobře.
Jenže to nebývaly ty pocity až tak špatné, jaké jsem měl teď, tohle už byl trochu extrém. Od návratu z Kanady jsem byl takový až spící. V pátek jsem se vzbudil ve tři, v sobotu v pět, ani spaní během noci nebylo ideální. Bude to chvíli trvat, než se srovnám. Přece jen jsme pobyli v Kanadě měsíc a půl.

Francouz Manificat, jediný muž, který vás v sobotu porazil, nejel na olympiádě závěrečnou padesátku. Možná se v koncovce v Lahti nyní projevilo, že byl odpočatější, ne?
Mohlo se to projevit. Ale rozhodly spíš lyže. Měl jsem je výborné, na klasiku přímo úžasné, na skejt také dobré, ale jemu jely z nejvyššího místa trati o kousek líp. Když se mi podařilo roztrhat pole a pokračovali jsme sami dva, do kopců jsem ho tahal já, pak jsem mu ukázal, ať spolupracuje a on to vozil na stadion. Já se za něj zahákl a kousek za stadionem, kde už byl profil tahavý nahoru, mě zase pouštěl dopředu. Touhle spoluprací jsme úspěšně navyšovali náskok - a v posledním kole bylo jasné, že to bude jen mezi námi dvěma.

Lukáš Bauer (vlevo) a Maurice Manificat si blahopřejí k úspěchu ve skiatlonu v Lahti.

Lukáš Bauer (vlevo) a Maurice Manificat si blahopřejí k úspěchu ve skiatlonu v Lahti.

Načež Manificat nastoupil...
Trochu dřív, než jsem čekal. Ujel mi o deset metrů, což jsem potom těžce stahoval. Ale když už jsem ho přece jen dojel, tak mi sto metrů před cílem došlo, že ho nepředjedu. Zklamaný jsem z toho rozhodně nebyl, ten závod byl jinak velmi povedený.

Na body jste ho dokonce vyhrál, třikrát jste získal "nášup" 15 bodů za vítězství na prémiových spurtech.
To jo. Takže když už jsme u té boxerské terminologie, jsem rád, že jsem nebyl k.o.

Na startovní listině chyběl Nor Northug. Co jste o něm slyšel?
Kolovaly zvěsti, že je nemocný. Ale spíš věřím tomu, že je hodně unavený a šetří síly na dva následující sprinty, padesátku na Holmenkollenu a finálový blok závodů ve Švédsku.

Ztrátu na něj jste v poháru snížil na 172 bodů. Zaobíráte se myšlenkami, že byste ho ještě mohl o celkový triumf připravit?
Takových dotazů jsem slyšel i v Lahti mraky, pořád se mě ptali, jestli si ještě věřím na Northuga. Já si před závodem myslel, že není reálné, abych ho celkově mohl předstihnout - a myslím si to vlastně pořád... Pokud nebude nemocný, pohlídá si to. To by musel fakt vybouchnout. Ano, možná v distančním Světovém poháru bych ho mohl porazit, ale celkově ne. Cílem je pro mě uhájit druhé místo před Colognou a Hellnerem. Sprinty nepojedu, ale v nich se Hellnera tolik bát nemusím, v nich bude víc hrozit Cologna. Vlastně zatím nejsem úplně rozhodnutý ani o tom, jestli pojedu volnou padesátku na Hollmenkollenu.

Český lyžař Lukáš Bauer při skiatlonovém závodu na ZOH ve Vancouveru.

Český lyžař Lukáš Bauer při skiatlonovém závodu na ZOH ve Vancouveru.

Rozhodnete se až podle momentálního stavu vašich sil?
Přesně tak. Určitě budu na Holmesu trénovat, nejspíš se nechám napsat do startovky a uvidím ráno před padesátkou. Ten nabitý program pro mě může být problém. Padesátka je náročná a hned od středy potom začíná finálový blok závodů, v němž se rozdělují velké body. Síly by mi potom mohly chybět. Nerad bych průměrně odjel padesátku, která by mě vyšťavila - a měl pak problémy ve finále.

Takže budete taktizovat, abyste z boje o druhé místo vyšel jako vítěz?
Jde o to reálně zvážit, zda jsem na patřičné úrovni schopný absolvovat padesátku i finále, nebo ne. Vymýšlím správnou strategii pro závěr svěťáku. Když se budu cítit stahaný, do padesátky nepůjdu. Když se budu cítit průměrně nebo líp, asi ji zkusím. Přece jen, budou tam znovu i prémiové spurty, její vítěz může získat až 175 bodů.

V Lahti jste závodili pouhých šest dnů poté, co jste jeli maraton na olympiádě, v úplně jiném časovém pásmu. Připadá vám to šílené?
Naprosto šílené. Ale to záleží na lidech, co dělají kalendář závodů. Důvod, proč to takhle je, znají jen oni. Třeba biatlonisté měli teď víkend volný. Kdo ví, možná nechtěli šéfové běhů posouvat finále naší sezony až na konec března, protože tyhle štace Lahti, Oslo a Falun jsou tradiční a absolvovat je tak jako tak musíme.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze