Pokud chce mít možnost bezproblémově cestovat po světě, musí změnit občanství. Česká republika mu odmítla pas udělit, musel tedy požádat slovenskou stranu. Ta mu obratem vyhověla. Čeští úřednící s ním nejednali zrovna v rukavičkách. "Hořkost určitě necítím. Úředníci jsou všude "neprůstřelní" a v Arménii je to ještě několikanásobně horší než v Čechách." Oficiálně ještě Slovákem není, protože arménské ministerstvo povolení zdrželo.
K otázce, jak vysoké má IQ uvedl, že inteligenční quocient se měřit nedá, každý test je jiný a s přidáním "smajlíků" dodal, že má víc než osmdesát. Mimo klávesnici poté řekl: "Jsem hodně slabý v matematice. Takže některé testy by mi nemusely sedět. Já vím, že u šachisty to zní podivně, ale mě vždy mnohem víc bavily a šly humanitní vědy." To potvrdil jazykovou vybaveností, na přání vyjmenoval osm řečí, které ovládá.
I když to o sobě obyčejně neprohlašuje, na přímý dotaz přiznal, že by se jednou rád mistrem světa stal. Ví však, že to není tak jednoduché: "Obnáší to hodně tvrdé práce." Zatím má nepříznivou bilanci i se dvěma českými šachisty. Ovšem pouze v klasické hře. "Hraju spíše rychleji a rapid šach mi sedí. Tam zas mají co dohánět oni," usmál se.
Movsesjan žije trvale v Česku osm let. Jako třináctiletý zazářil na turnaji v Pardubicích a v roce 1994 se tam přestěhoval. "Podmínky jsem v Gruzii neměl nejlepší, stále mě považovali za cizince," vysvětlil arménský rodák. Česky hovoří naprosto plyně, bez sebemenšího přízvuku. Stejně ovládá dalších šest jazyků. V Pardubicích si našel i životní partnerku a hraje v barvách místního klubu Infinity.
V šachových kruzích o sobě dal nejvýznamněji vědět na světovém šampionátu v roce 1999 v Las Vegas. Postupem mezi osm nejlepších šokoval řadu odborníku. Ač na dalších dvou mistrovstvích světa postoupil "pouze" do třetího respektive druhého kola, nikdo ho nemůže podcenit. Na své konto si zatím připsal tři turnajová vítězství - 1995 v Pardubicích, 1997 v Hamburku a 1998 v Gröningenu.
Na právě probíhajícím turnaji v rapid šachu Eurotel World Chess Trophy vypadl již v prvním kole. Nestačil na Rusa Morozeviče. "Se svou hrou jsem byl celkem spokojen. V rozhodujících momentech zápasů mi chybělo štestí." Sám o sobě tvrdí, že ho nebaví hrát na remízu, čekat až něco soupeř vymyslí. "Nehraju na soupeřovy chyby, snažím se hrát otevřeně proti figurám."
V Českých šachových kruzích ho pojí přátelství s dalším reprezentantem Zbyňkem Hráčkem. Spolu ladili formu i na pražský turnaj. "Významnější akce v Česku dosud nebyla. Hraje se rapid šachem, proto i příprava byla specifická," dodal.
